Dřeváky nebo trepky - naši předci v nich zvládali práci v zimě i v létě

Dřeváky bývaly v minulosti běžnou součástí lidového oděvu v mnoha státech Evropy. Vyskytovaly se i u nás v Čechách, kde ovšem zůstaly jako všední pracovní obuv, součástí svátečního kroje se nestaly. Vyráběly se dlabáním z jednoho kusu dřeva (nejčastěji borovice, olše, vrby nebo buku) a byly tak cenově dostupným a praktickým obutím. Ve venkovském prostředí se dřeváky nosily celoročně – v létě naboso, v zimě na punčochy, navíc si je někdy lidé vystýlaly slámou.

Novější „nejšle“ a „trepky“

Dřeváky v Čechách mívaly minimální zdobení – občas se mohla objevit jednoduchá řezba nebo malé zdobení vypalováním, výjimečně malováním. Mladší formu představovaly tzv. „polodřeváky“ (jinak také „dřevěnky“, „nejšle“, „pantofle“ nebo „trepky“). Šlo o obuv s dřevěnou podešví a koženým nebo textilním svrškem ve formě pásku nebo kapsy. Obouvaly se často na boty a v Čechách se užívaly ještě ve 20. století. Dodnes se možná řada z nich dochovala v domácnostech jako památka po předcích, k vidění bývají také v regionálních národopisných muzeích.