Dudy a dudáci - dudácké putování Čeňka Zíbrta
Dudy a dudáci je název tradičního setkání muzikantů, badatelů i obdivovatelů lidové hudby z řad široké veřejnosti, které se každoročně koná v rokycanském Muzeu dr. Bohuslava Horáka. Letos proběhne už 15. ročník.
Akce sestává z popularizační přednášky a z komorního koncertu dudáků a dudáckých muzik. Letos pozvání přijali historici Zdeněk Duda z Prácheňského muzea v Písku a Petr Šťovíček z Husitského muzea v Táboře s atraktivním tématem dudáckého „turné“ Čeňka Zíbrta v době vzniku Československé republiky.
Hosty následného koncertu budou v Rokycanech dudáci Zdeněk Bláha, Václav Švík, Jaromír Konrády, domácí lidové muziky Rokytí a Rokytka a jako host lidová muzika souboru Jiskra z Plzně. Dudy a dudáci se rozezní v Rokycanech v sobotu 27. února v 16 hodin.
První dudácké turné
Čeněk Zíbrt, kterému bude věnovaná přednáška v rámci 15. ročníku akce Dudy a dudáci, byl jednou z nejvýraznějších tváří české kultury přelomu 19. a 20. století. Na pražské univerzitě rozvíjel nový obor kulturní historie, v knihovně Muzea království Českého zpřístupňoval staré tisky, studoval a snažil se zachytit a uchovat mizející lidovou kulturu. Dodnes platí Zíbrt za největšího českého národopisce.
Zvlášť proslulým se stalo Zíbrtovo dudácké turné po zemích českých na konci světové války a v prvních letech Československé republiky. Jak uvádějí autoři doslovu zíbrtovské monografie Zdeněk Duda a Jan Kouba, téměř nadlidská horlivost, s níž přistupoval k historické vědě, byla typická i pro jeho obrozenecké úsilí. Během necelých čtyř let absolvoval na 300 veřejných vystoupení s dudáckou tématikou. Přednášková pouť po českých zemích se mu na několik let stala dominantou jeho života.
Formánek a Michalíček
Inspirací pro vlastní turné byl Čeňku Zíbrtovi pražský koncert z 19. února 1916, jehož hlavním protagonistou byl ředitel strakonické měšťanské školy, hudební skladatel a propagátor dudácké tradice Josef Formánek (1844–1924). Nadšení, se kterým bylo Formánkovo vystoupení přijato pražským publikem, přivedlo Zíbrta k úvaze sestavit další ukázky staré lidové hudby v době, kdy již na venkově dudy většinou dávno vymizely.
Dalším podnětem bylo setkání s mladým hudebníkem, učitelem Karlem Michalíčkem (1893–1937), který Zíbrta na konci února 1917 navštívil a překvapil ho nejen znalostí české lidové hudby, ale především svou hrou na dudy. Nástroj, na který hrál, získal od domažlického dudáka Honzy Kobese, který hrával v České chalupě na pražské Jubilejní výstavě roku 1891. První Zíbrtova a Michalíčkova dudácká beseda se s velkým úspěchem uskutečnila v malé dvoraně Žofínského paláce v Praze 1. dubna 1917.
Věda i poezie
Součástí každého ze Zíbrtových pořadů byla přednáška o historickém vývoji dud, jejich stavbě, etymologii názvů a technice hry. Následovaly ukázky písní v podání dudáka, učitele Karla Michalíčka, kterého doprovázel houdek (houslista) Vratislav Paprštajn (*1895), v civilu úředník. Program doplňovala poezie a soudobá hudba s dudáckou tematikou, někdy i ukázky národních tanců.
Hrály dudy
V roce 1917 byla Zíbrtova přednáška vydaná tiskem pod názvem Hrály dudy... Dějiny starodávné selské muziky české. V drobném svazku byla připomenutá první dudácká beseda i úspěch, s nímž se setkala. V závěru pak byly přetištěné básně s dudáckou tematikou, které se rovněž recitovály během dudáckých večerů. Zíbrt se zde vyznává, co ho přivedlo k uspořádání dudácké besedy. U svého obecenstva i u čtenářů hodlal probudit zájem o ušlechtilou, ovšem už zapomenutou a místy i opovrhovanou, ale přesto tklivě dojemnou hudbu dudáckou a jejím prostřednictvím otevřít svět českého lidového podání a kultury. Slovy Svatopluka Čecha, jež Zíbrtovu dudáckou besedu uzavírala: „Nechť přilnutím k těm květům rodné půdy sil nových svěžest nabereme v údy!“
Začátky v Plzni
Ohlas publika byl ve zjitřené době konce války a v předvečer vzniku samostatného československého státu mimořádný a skutečně vřelý. Není bez zajímavosti, že první mimopražské uvedení Zíbrtovy dudácké besedy se konalo 18. listopadu 1917 v Měšťanské besedě v Plzni. Toto vystoupení Zíbrt sám označil za „začátek pouti naší družice dudácké“.
Po plzeňském uvedení následovaly Klatovy na pozvání dr. Karla Hostaše a dále Louny, od ledna 1918 Jičín, Kutná Hora, Kolín, Brno, Hradec Králové, Poděbrady, Tábor a dlouhá řada dalších míst.
Apoštolování
Ve zpětném pohledu Zíbrt přikládal své dudácké pouti značný význam: „Počítám k nejšťastnějším dnům svého života, kdy pod nevinnou rouškou dudácké muziky šířil jsem na besedách v Praze i po venkově, v Čechách, na Moravě, na Slovensku a ve Vídni, znalost minulosti české, národního vědomí, naději v budoucnost národa našeho. Zkusil jsem věru při tomto apoštolování dost a dost. Ale jezdili jsme rádi a všude nás rádi viděli a se zájmem, s nadšením nás poslouchali.“
Mnohem více podrobností o Zíbrtově dudácké pouti přinese přednáška Zdeňka Dudy a Petra Šťovíčka v rámci akce Dudy a dudáci v Muzeu Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech 27. února od 16 hodin.
Poslechněte si Špalíček lidových písní s pozvánkou na tuto akci!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Téměř 134 milionů korun na účtech. Policie prošetřuje výdělky léčitele a vůdce kutnohorské sekty
-
Energetika je strategie. Konec fosilních paliv změní strukturu moci, říká náměstkyně norského ministra
-
Lipavský míří za pravou rukou Orbána. ‚Snaha ukázat kontrast v postoji k ruské agresi,‘ míní expertka
-
Migrace Čechy pálí, všímá si novinářka. V paktu jsou podle ní kvóty i výjimka