Echinacea podpoří vaši imunitu a na zahrádku přitáhne motýly – taková je zkušenost pěstitelky bylin Štěpánky Janoutové

Echinacea purpurea neboli třapatka nachová (syn. třapatkovka nachová) pochází z prérií Severní Ameriky, ale dá se vypěstovat i u nás. Staré indiánské kultury jí daly jméno sluneční klobouk a používaly ji jako léčivku.

Popis rostliny

Pro vědu echinaceu objevil koncem 19. století lékárník Joseph Meyer. Jméno echinacea je odvozeno od řeckého slova echinos, což znamená ježek. „Echinacea purpurea svým květem připomíná naši dobře známou kopretinu, tvoří přízemní růžici, listy jsou řapíkaté, eliptické až 10 cm široké. Rostlina dorůstá do výšky až 1m. Střed květu je tmavě hnědý, okvětní lístky většinou růžové, ale jsou vyšlechtěny i bílé, oranžové a žluté kultivary, objevují se také plnokvěté,“ popisuje bylinkářka Štěpánka Janoutová, „k léčbě lze použít i žlutou rudbekii s černým středem.“

Pěstování echinacey

Echinacea je mrazuodolná trvalka, vyhovuje jí slunné i polostinné stanoviště s humózní půdou. Lze ji použít také do skupinových výsadeb a trvalkových záhonů. „Láká velké množství hmyzu - motýlů, včel, čmeláků. Omámí je svojí vůní, takže je pak můžeme z velké blízkosti pozorovat a fotit,“ říká pěstitelka. Kořen, alespoň dvouletý, se sklízí na podzim, květy v době plného rozkvětu.

Účinky

„Třapatka má imunostimulační účinky, podporuje tvorbu krevních buněk, užívá se při chřipce, nachlazení, virozách a dalších onemocněních,“ vyjmenovává Štěpánka Janoutová. Bylinkáři echinaceu doporučují k prevenci infekčních chorob a celkovému posílení imunity, k léčbě kataru horních cest dýchacích, chřipky, angíny i obyčejného nachlazení. Využívají ji také u chronických zánětů močového měchýře, ženských pohlavních orgánů, prostaty, zánětu mízních uzlin a při sklonech k hnisání. „Extrakt z echinacei purpurey je účinným prostředkem pro podporu imunity a zvýšení odolnosti organismu,“ dělí se o zkušenosti z praxe majitelka bylinné farmy.

Zpracování

Extrakty ze suchých kořenů a nati nebo šťáva lisovaná z čerstvé nati se zpracovávají do formy sirupů, kapek nebo šťávy. „Tinkturu si vyrobíme z čerstvých kořenů nebo květů, 1 díl drogy (kořenů nebo květů) se zalije 4 díly alespoň 60% alkoholu. Pokud je bylinka sušená, je poměr 1 : 5. Pak ji necháme 3 týdny za občasného promíchání louhovat. Následně tekutinu přecedíme. Preventivně se užívá 3x denně 20 kapek, při začínající nemoci počet navýšíme až na 50kapek,“ radí bylinkářka, „odvar je téměř neúčinný. Když někomu vadí alkohol v tinktuře, může ji nakapat do horkého nápoje a líh se odpaří.“

Účinnější třapatka úzkolistá

Třapatka nachová je nejznámější z rozsáhlého rodu třapatek, ale třapatka úzkolistá (Echinacea angustifolia) je podle Štěpánky Janoutové nejléčivějším druhem: „Má vyšší obsah účinných látek a také složení je trochu odlišné od purpurey. Účinky třapatky úzkolisté jsou daleko razantnější. Vypadá velmi podobně jako její známější sestra, ale není tak dekorativní, okvětní listy jsou úzké, stejně tak řapíkaté listy. Je přírodním antibiotikem.“

Pěstování a zpracování jsou stejné jako u třapatky nachové.

Zdroje:
J. Zentrich: Encyklopedie moderního bylinářství
P. Valíček: Rostliny pro zdraví život
M. Gato: Léčivé rostliny
S. H. Buhner: Přírodní antobiotika

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.