Havlova vyhlídka nabízí kouzelný pohled na Berounku pro odvážné
Hned na úvod je třeba říct, že Havlova skála s vyhlídkou nemá nic společného s naším bývalým prezidentem Václavem Havlem. I když i jemu by se na ní určitě líbilo. Název strmé skály s krásným výhledem na mohutný meandr řeky Berounky prý vznikl tak, že tu kdysi spadl kůň sedláka Havla.
Od této jistě smutné události proteklo už pod skálou v řece Berounce hodně vody. Špičatá skála je viditelná z širokého okolí. A svádí k neopatrnému hazardu i některé lidi, kteří se nad hlubokým údolím rádi fotí. Jednou se tu prý chtěla nechat zvěčnit nevěsta ve svatebních šatech. Ženich tak mohl být hned od prvního dne vdovcem. Vše naštěstí dobře dopadlo, pád se nekonal. Není tu ale žádné zábradlí a vstup na nejvyšší místo vyhlídky je jen na vlastní nebezpečí.
Na druhou stranu je pravda, že skutečně originální výhled stojí za trochu adrenalinu. Řeka Berounka tady po tisíce let svou vodou hloubila údolí a neustoupila jí jen tvrdá skalní hornina. Stejně jako dole v údolí, kde řeka vymodelovala v krajině obrovský meandr.
Středověký hrad i jez s mlýnem jako na dlani
Vodu Berounky níže pod hradem také přetíná jez a u něj rozpoznáte Libštejnský mlýn. Vidět je i oblíbené vodácké tábořiště Kobylka. Po chvíli pozorování zahlédnete na levém břehu proti proudu zvláštní kamennou stavbu s mohutnou věží. Jde o zříceninu středověkého hradu Libštejn.
Hrad a jeho okolí patřil ve 12. a 13. století svatojiřskému klášteru na Pražském hradě. Ve 14. století se stal jeho majitelem královský služebník Oldřich Tista z Hedčan, který stavěl pro Karla IV. hrad Karlsfried u Žitavy. Od roku 1590 je hrad pustý. Jeho slavná historie je dávno pryč, kromě zbytků obvodových zdí a hlavní věže.
To ovšem nijak neubírá na úchvatné podívané na celé údolí. A jak se k vyhlídce dostat? Nejlépe autem z Liblína, kdy cestou už skálu uvidíte po pravé straně silnice. Pak vyjedete až na kopec, kde je odbočka doleva. Tady u bývalé vodní nádrže můžete zaparkovat.
Kousek se podél silnice vrátíte po její levé straně směrem na Liblín a po pár krocích uvidíte vlevo vyšlapanou pěšinu do akátového lesa. Pěšinka vás po několika desítkách metrů dovede až k samotné skále. Svádí to zajít až na její samotný konec. Ale pamatujte na příběh, kterak skalka ke svému jménu přišla. Ať se třeba kvůli přecenění vlastních sil a schopností nejmenuje po vás.
Související
-
Vyhlídka na řeku Berounku u Plzně je půvabná z obou břehů
Podzim přímo vybízí k procházkám krásně zbarvenou přírodou. Nejvíc teď vyniknou stromy posetá hluboká údolí řek. Mezi taková místa na Plzeňsku patří půvabné údolí ř...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
