Heidi Janků letos oslaví kulaté narozeniny
Útlá dívka s černými vlasy a výrazným temně zabarveným hlasem - tak se objevila na scéně naší populární hudby začátkem 80. let mladičká hvězdička z Ostravy Heidi Janků.
V pohádce Což takhle svatba, princi? soutěží princezny o princovu přízeň. Jedním z úkolů je zazpívat píseň. Jedna z princezen vyrukuje s písničkou Když se načančám. Neopakovatelně, ležérně a koketně, prostě mistrně ji nazpívala Heidi Janků. Těžko si dnes představit, že bychom tuto písničku znali v jiném podání. Jiří Zmožek a Zdeněk Borovec jakoby ji psali Heidi Janků na tělo.
Heidi pochází z muzikantské rodiny, její matka vyučovala hře na violoncello a otec hrál na pozoun a další dechové nástroje. Heidi od šesti let navštěvovala lidovou školu umění v oborech sólový a sborový zpěv, klavír a pohybová výchova. Od 13 let tančila a zpívala ve folklorním souboru a pořídila první nahrávky v ostravském rozhlase s cimbálovou muzikou Lučina.
Heidi Janků byla v osmdesátých letech vnímána jako rozkošný pódiový diblík, který se především umí výborně pohybovat a tím písničku a hlavně své vystoupení ještě více prodávat. Talentu zdědila vrchovatě a celý život se živí zpěvem. Má otevřený, znělý a příjemně zabarvený hlas, výborně frázuje i dýchá a tak si může dovolit si s každou frází pohrávat, jak je jí libo.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.