Hydratační krémy? Pozor na alergeny a látky, které ovlivňují hormonální systém!

Krém (ilustrační foto)
Krém (ilustrační foto)

Oslí mléko, med, byliny nebo třeba syrové maso. Nejen tím už si lidé v minulosti chtěli vylepšit pleť. Moderní kosmetický průmysl využívá kromě všeho ostatního také řadu syntetických chemikálií. Na některé je ale dobré si dávat pozor.

Hydratační krémy jsou podobně jako další kosmetika vděčným námět testů spotřebitelských organizací. Co se týče schopnosti krémů hydratovat pokožku, v testech bývá hodnocena převážně pozitivně. Obvykle ji hodnotí subjektivně dobrovolnice nebo dobrovolníci z řad spotřebitelů, objektivně se pak zjišťuje za pomoci laboratorních metod založených na měření elektrické vodivosti pokožky.

Horší výsledky už ale přinášejí testy obsahu problematických chemických látek. Například spotřebitelský časopis dTest musel v roce 2016 u šesti z osmnácti hodnocených výrobků snížit hodnocení pro obsah alergenů nebo látek schopných narušovat hormonální systém.

Aktuální test zveřejněný počátkem března 2019 Dánskou spotřebitelskou radou zahrnoval 24 hydratačních krémů, ale jen 4 z nich obdržely nejvyšší hodnocení (A), protože neobsahovaly problematické chemikálie. 15 krémům bylo hodnocení sníženo (B) kvůli obsahu parfémujících látek, které by mohly vyvolat alergii. A 5 látek v testu propadlo (C), protože obsahovaly látky podezřelé z narušování hormonálního systému – endokrinní disruptory.

Methylisothiazolinon (MI) – alergen na černé listině EU

Jde o konzervační látku používanou v kosmetice, ale i v mnoha druzích domácí chemie k prodloužení trvanlivosti výrobků. V minulosti se používala v hlavně v kombinaci s velmi podobným konzervantem MCI. Od roku 2005 v Evropské unii bylo povoleno samostatné použití MI v kosmetice, i když jen v koncentraci do 0,01%. V roce 2010 pak lékaři popsali první kontaktní alergie na MI způsobené kosmetikou. Během několika let pak odborníci zaznamenali významný nárůst výskytu alergií na MI v řadě evropských zemí. Od června 2015 platí v Evropské unii zákaz použití MI v krémech a omezení maximálního množství v šamponech a v další kosmetice, která se oplachuje.

Butylhydroxytoulen (BHT)

Používá se jako syntetický antioxidant, konzervační činidlo, stabilizátor nebo dochucovadlo. Kromě kosmetiky se používá také jako potravinářské aditivum s kódem E 321. Výzkumy prováděné u pokusných zvířat zaznamenaly snížení plodnosti, změny vývoje a růstu. Pravděpodobně tato látka může ovlivňovat funkci štítné žlázy, varlat a růstových hormonů. Dle studie na zvířatech je schopna ovlivňovat funkci některých jaterních a plicních enzymů a patrně i geny podílející se na metabolismu tuků. Mezinárodní sekretariát pro chemické látky (ChemSec) proto zařadil BHT mezi chemické látky, které by měly být ve spotřebním zboží urychleně nahrazeny bezpečnějšími alternativami.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) schválil BHT k používání jako přídatnou látku, přičemž stanovil přijatelnou denní dávku na 0,25 miligram na kilogram tělesné hmotnosti. Data z některých evropských zemí (např. z Finska) ale naznačují, že část dětí konzumuje více BHT, než činí přijatelná dávka.

Parabeny – pozor alergie i na ovlivnění hormonů

Parabeny patří mezi vůbec nejpoužívanější konzervační činidla v kosmetice. Průmysl si je oblíbil vzhledem k jejich nízké akutní toxicitě. Bohužel u citlivých osob mohou parabeny dráždit pokožku až vyvolat dermatitidu. Přitom lidé citliví na jeden z parabenů bývají mnohdy citliví i na další látky z této skupiny.

Propylparaben a butylparaben vykázaly v testech na zvířatech schopnost napodobovat chování estrogenů, tedy ženských pohlavních hormonů, a proto Dánsko zakázalo jejich používání ve výrobcích pro děti. Evropská unie poté na základě doporučení Vědeckého výboru pro bezpečnost spotřebitele snížila maximální povolené koncentrace pro použití propylparabenu a butylparabenu, některé další látky z této skupiny např. isobutylparaben zakázala používat.

Siloxany

Jde o chemické sloučeniny křemíku, ve kterých jsou dva křemíkové atomy propojeny přes atom kyslíku. Tato chemická vazba je velmi stabilní, a proto jsou tyto látky velmi odolné, nepodléhají rozkladu ani v přítomnosti kyslíku nebo vody. Hojně se jich využívá v řadě průmyslových oborů, včetně výroby kosmetiky. Za problematické jsou považovány zejména siloxany označované zkratkami D4 a D5.