Italština, arabština, němčina. Tam hledejme původy českých pojmenování citrusů
Vznik pojmenování pro nejčastější citrusy, se kterými se v češtině setkáváme - to je téma Jazykového koutku. Jde o názvy pomeranč, mandarinka a citron.
Pomůže nám především etymologický slovník. Pomeranč je větší plod pomerančovníku a v češtině je doložena i starší forma pomoranč. Ta dobře dokládá, že jde o složeninu, která vznikla v italštině. Pomo je italsky jablko a druhá část, ranč, vychází z arabského slova naradž. Pro zajímavost - do Evropy se pomeranče dostaly už v 15. století.
Mandarinka je z němčiny
Slovo mandarinka, jak uvádí Jiří Rejzek ve svém etymologickém slovníku, bylo do češtiny přejato z němčiny, ale ovoce pochází z jihovýchodní Asie a motivací pojmenování může být i oranžová barva shodná s barvou roucha mandarínů. V Akademickém slovníku cizích slov je původ slova odvozován z domorodého názvu ostrova Mauritius, který zní Mandaro, pak by šlo o metonymické přenesení názvu místa na věc, která odtud pochází, stejně třeba jako u pojmenování piva plzeň, druhu porcelánu míšeň apod.
Citron je českou obměnou německého slova Zitrone a příbuzným slovem je i citrus. Všechna slova vycházejí z řeckého slova kédros, cedr.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
