Jak a čím se bavil mladý Bedřich Smetana při svém pobytu v Plzni?

14. říjen 2022

Hudební skladatel Bedřich Smetana v mládí strávil několik let v Plzni - studoval na plzeňském gymnáziu, kde byl ředitelem jeho strýc. Z dob Smetanových studií se dochoval rukopisný deník, který je dnes uložený v Muzeu Bedřicha Smetany v Praze. V něm se můžeme dočíst mimo jiné i to, jak se mladý Smetana v Plzni bavil a jak vypadaly tehdejší taneční bály.

Když mladý Bedřich Smetana přišel do Plzně, bylo mu něco málo přes šestnáct a odcházel jako devatenáctiletý. Nebyl úplně typický a vzorný gymnaziální student – některé ročníky opakoval, a tak byl o dobré tři roky starší než většina jeho spolužáků. Smetana se ovšem velmi dobře uměl pohybovat ve společnosti místní honorace. Byl veselý, společenský a především byl už v té době výborný muzikant – hrál na klavír a na housle.

Ve svém studentském deníku občas popisoval i svůj volný čas - se spolužáky někdy z Plzně vyrážel na výlet do některé blízké vsi. Lákavá pro něj byla hlavně možnost opatřit si u sedláků trochu smetany, ale kamarádi se zastavili samozřejmě i v místních hospodách na kus chleba se sýrem a na pivo. Na jednom z těchto výletů také Smetana poprvé kouřil. Deník obsahuje i zprávy o tom, jak se s kamarády chodil koupat nebo na lodičky.

Salony a plzeňská honorace

Nejvíce ale Bedřicha Smetanu lákalo prostředí salonů místní honorace. Právě tam bylo publikum, které ocenilo Smetanovu hru na klavír. A právě v salonech (pod dohledem rodičů) mohla mládež získávat první zkušenosti se společenským životem – konverzací, společenskými hrami a tancem. Studenti gymnázia v té době sice ještě nemohli navštěvovat veřejné plesy, ale domácí bály jim umožněny byly. A Smetana je podle všeho miloval – ty, které ve svém deníku detailněji popisuje, začínaly večer a protáhly se až dlouho za půlnoc, někdy až do ranních hodin.

Plesová sezóna v době pobytu mladého Bedřicha Smetany v Plzni vypadala trochu jinak než dnes. I ve městě byla respektována postní doba jak před Vánoci, tak před Velikonoci. O to vydatněji všichni tancovali a veselili se v masopustním období od Tří králů do Masopustu a Popeleční středy. V postním období pak sice veřejné zábavy utichaly, ale za zdmi domů se společnost dál scházela, přinejmenším k hovoru a k hudbě, někdy přímo k domácím koncertům. Smetana také sám dával soukromé hodiny klavíru a podle dochovaného deníku měl žáků a žaček hned několik.

Karty, kuželky a hry

V plzeňských salonech se tehdy provozovala i zábava „méně vznešená“ – hrály se karty, někdy došlo na kulečník nebo na kuželky. Málo se ví, že Smetana byl už v té době náruživým lovcem, tuhle svou vášeň mohl ovšem pěstovat jen doma o prázdninách. V deníku Smetana uvádí ale i společenské hry, které dnes máme spojené spíše s mladšími věkovými skupinami – jde o různé hry s peškem, na babu, pantomimické hádanky nebo tlučení špačka.

autoři: Michaela Vondráčková , Tomáš Bernhardt
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.