Jak se postarat o naklíčené papriky? Jsou náročné na živiny a vodu

Před vysazením na záhon bychom měli naklíčené papriky přepíchnout, aby zesílily. Po výsadbě musíme dbát na dostatek živin a přísun vody.

Vyseté papriky vzejdou za 10 až 14 dnů. Po vytvoření dvou děložních lístků je přepíchneme do živného substrátu, který obsahuje hnojiva, aby rostlinky zesílily. „Paprika je rostlina první tratě, to znamená, že vyžaduje humózní a živnou půdu,“ vysvětluje zahradník Václav Tolar.

Po přepíchnutí počkáme na zakořenění paprik. „To poznáme tak, že se začnou tvořit pravé listy. Při vytvoření dvou pravých listů už rostlinu přepíchneme do nějakého kořenáče,“ radí odborník, „a připravujeme na výsadbu na záhon. U plodové papriky se dává do jednoho kořenáče jedna rostlina. Pokud někdo pěstuje feferonky nebo kořenovou papriku, ty mohou být dvě, nejlépe tři v jednom kořenáči, poskytují si pak vzájemnou oporu.“

Kdy s paprikami na záhon?

Na záhon papriky vysazujeme po „zmrzlých mužích“, tedy po 15. květnu, kdy už nehrozí přízemní mrazíky. Sázíme je do sponu 40 cm x 80 cm. Podle Václava Tolara je víc způsobů, jak paprikám pomoci s růstem a nasazením plodů: „Buď se sází do černé netkané textilie, která zabraňuje růstu plevelů a zadržuje vláhu, takže rostliny tolik nevysychají. Navíc půdu ještě ohřívá, což je dobré pro kořeny. Nebo můžeme papriky nasázet na záhon do volné půdy a zamulčovat např. slámou, funguje to obdobně jako ta netkaná textilie.“

Nevýhody pěstování paprik ve skleníku

Paprikám se bude dobře dařit ve skleníku, kde je vyšší teplota než venku na zahrádce a rostliny tam tedy můžeme vysadit ještě před 15. květnem. Zahradník Václav Tolar ale upozorňuje i na nevýhody pěstování paprik ve skleníku: „Pokud se skleník nevysíří nebo jinak nevydezinfikuje, škůdci a choroby v něm napadají papriky mnohem častěji. Dalším problémem je, že v létě ve skleníku bývají teploty kolem 30°C a v těchto vysokých teplotách se květy neopylí, jenom opadají. Takže se netvoří papriky.“

Choroby a škůdci v době předpěstování sadby

Mladé rostliny pěstované v bytě mohou napadnout mšice a molice, které se na ně rozšíří z okrasných pokojových rostlin. Jakmile k tomu dojde, je nutné ošetření přípravkem proti savému a žravému hmyzu.

Dáte letos přednost vlastním paprikám? Vysévejte v únoru

Pěstování paprik

Únor je nejvhodnější dobou na výsev semínek a přípravu mladé sadby paprik. Co si na výsev pořídit a jak správně postupovat?

Vyskytnout se může i choroba padání klíčních rostlin. Přípravek proti ní zakoupíme ve specializovaných firmách a zahradnictvích a můžeme ho použít i preventivně. „Když papriky poprvé přepíchneme, necháme je zakořenit a potom můžeme provést zálivku nebo postřik tímto přípravkem,“ říká zahradník.

Choroby a škůdci během pěstování jednotlivých paprik

Ve skleníku se ke mšicím a molicím přidávají ještě třásněnky, případně svilušky. Likvidujeme je opět postřikem.

„Z chorob se můžeme setkat s různým fuzariovým vadnutím rostlin, ucpáním cévních svazků apod., anebo s tzv. suchou hnilobou paprik,“ vyjmenovává Václav Tolar, „správně je to suchá skvrnitost způsobená hlavně fyziologickými podmínkami, tedy nevyváženým přísunem živin a vody v létě při vysokých teplotách.“

Péče o papriky

Papriky jsou velmi náročné na živiny a na vodu. Daří se jim v živné, humózní, propustné půdě. Důležitá je i pravidelná zálivka. „Raději zalít pořádně a třeba jeden den nechat odpočinout, než každý den doplnit vodu jenom lehounce jeden dva centimetry do půdy,“ doporučuje odborník, „paprika jako plodová zelenina potřebuje v době tvorby plodů opravdu velké množství vody.“

Které odrůdy paprik jsou oblíbenými zahradníka Václava Tolara? Poslechněte si.

Spustit audio