Janské Lázně na úpatí Černé hory jsou jediné české lázně v Krkonoších. Prosluly léčivými prameny
Už více než tisíc let nás dělí od chvíle, kdy Jan z Chockova, panský zbrojnoš Albrechta z Trautenberku, objevil v roce 1006 na úpatí Černé hory v Krkonoších léčivý termální pramen, dnes nazývaný Janův. Od té doby se začala psát historie později světoznámého městečka Janské Lázně, které proslulo nejen svou léčbou a jedinečnou atmosférou, ale i jako vyhledávané sportovní středisko.
Původní využití pramenité vody bylo ryze praktické, sloužila k pohonu vodního kola. První zprávy o používání termální vody ke koupelím jsou až ze 14. století, kdy majitel Zilvar ze Silbersteinu nechal nad pramenem vybudovat jednoduché lázeňské zařízení pro potřeby svého rodu.
Janské Lázně se postupem času rozšiřovaly. Roku 1902 koupila lázně obec, od které je v roce 1920 převzala akciová společnost. Tím začal největší lázeňský rozvoj. Mimo jiné byla do provozu uvedena i kabinová lanová dráha na Černou horu.
Jako první začali s léčbou po dětské obrně
Janské Lázně nejvíc proslavila léčba po onemocnění dětskou obrnou. Při moderní analýze pramene v roce 1934 se ukázalo, že voda má stejné účinky jako léčivá voda ve Warm Springs ve státě Georgia, kde se v té době léčil po onemocnění dětskou obrnou i americký prezident Roosevelt. Shodné účinky vody objevil profesor Oskar Baudisch ze Spojených států. Na základě jeho doporučení zavedl MUDr. Viktor Sellner ze Svobody nad Úpou v roce 1935 jako vůbec první v Evropě léčbu následků dětské obrny.
V dětské léčebně Vesna, která je součástí lázní, se léčí děti do osmnácti let. Mimo jiné s nervovými onemocněními, s dětskou mozkovou obrnou, po úrazech nebo s dětskou obezitou. Do léčebny dospělých, přímo v centru naproti secesní kolonádě, jezdí klienti po operacích pohybového aparátu, po cévních mozkových příhodách a s dalšími nervovými i respiračními onemocněními. Přírodními léčivými zdroji jsou termální minerální voda hydrouhličitano-vápenato-sodného typu, která vyvěrá v areálu lázní jako Janův a Černý pramen, a místní podhorské klima.
Jediné české lázně v krkonošské přírodě
Lázeňskou atmosféru města dotváří secesní kolonáda z roku 1904, navržená vídeňským architektem Brangem, ale i současná úprava promenády z roku 2008. Tím nejcennějším kromě pramenů je horské prostředí a všudypřítomná zeleň.
Staré dobré lázeňské cesty vás provedou zajímavými místy ve městě i okolí. Na Horní promenádě se můžete pozdravit s Krakonošem, sochou od trutnovského sochaře Zeippelta. V Krakonošově sousedství si prohlédnete venkovní galerii s dobovými černobílými fotografiemi, které připomínají podobu města a lázní od konce 19. století do současnosti. V Rudolfově údolí, v blízkosti dětské léčebny Vesna, vyvěrá jeden z dochovaných janskolázeňských pramenů, kterému se dnes říká Starostův.
Pokud se vydáte k bývalé věži skokanského můstku z roku 1924 na Střední hřeben, můžete vyzkoušet pohyblivý model můstku nebo si posedět na obřích saních rohačkách. Jedním z nejromantičtějších míst v Krkonoších je Klauzový (někdy také Těsný) důl, dříve určený k plavení dřeva. Při půlhodinové vycházkově trase po břehu Černohorského potoka najdete i odpočinkové místo s vodními hrátkami.
Z úpatí Černé hory se na její vrchol ve výšce 1 299 metrů nad mořem dostanete kabinovou lanovou dráhou. Díky nově vybudovaným lanovkám, vlekům i běžeckým lyžařským tratím jsou dnes Janské Lázně i sportovním a rekreačním střediskem a ideálním východiskem do Krkonošského národního parku jak v zimě pro lyžaře, tak v létě pro cyklisty i pěší turisty.
Partneři
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka