Konstantinovy Lázně jsou jedinými lázněmi v Plzeňském kraji. Léčí tam Prusíkův pramen
Konstantinovy Lázně se nacházejí ve stejnojmenné obci v Plzeňském kraji. První písemná zmínka spojená s místními prameny pochází z roku 1566. Zápis zmiňuje i lesní pozemek v lokalitě zvané „Smrdak“ neboli Smraďák. Právě tam se chodili sedláci z Nové Vsi osvěžovat do malé tůně a mnozí poznali léčivé účinky podivně zbarvené a zapáchající vody.
Jako první se o využití pramene začal zajímat kolem roku 1790 kníže Konstantin Dominik Löwenstein, jehož syn od místních sedláků pozemky posléze koupil. Později vznikla na místě nová obec a v roce 1928 byly Konstantinovy Lázně oficiálně uznány jako lázeňské léčebné místo.
V minulosti zde došlo ke sloučení pěti pramenů – Skalního, Františkova, Žofiina, Giselina a Karlova, které se nacházely v lázeňském parku. Sloučený pramen dostal jméno po pražském profesorovi vnitřního lékařství a velkém příznivci Konstantinových Lázní MUDr. Bohumilu Prusíkovi. „Pramen má nejvyšší obsah volného kysličníku uhličitého ze všech pramenů, které vyvěrají na území České republiky,“ upřesňuje ředitelka lázní Dana Jurásková.
V Konstantinových Lázních se léčí tři základní skupiny pacientů – pacienti s kardiologickým onemocněním, s poruchami pohybového aparátu a nově také úspěšně vyléčení onkologičtí pacienti.
Do Konstantinek, jak bývají lázně zkráceně označovány, ale nemusíte jezdit pouze za léčebnými účely. Dobrá káva a palačinka či jiný zákusek v prostředí dvousetletého parku chutná vždy o něco lépe, než doma. A pokud neholdujete sladkému, můžete ochutnat třeba samotný léčebný Prusíkův pramen, který je v lázních volně přístupný.
Do Konstantinových Lázní se dostanete autem, autobusem i vlakem. Už samotná cesta sem stojí za to a milovníci přírody se mohou kochat výhledy do krajiny a lesů v okolí léčebného zařízení.
Partneři
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.