Japonská zahrada v Plzni se rozrůstá

17. červen 2008

Tento pořad

Regionální stanice Českého rozhlasu|foto:Aleš Vavřík

Zoologická a botanická zahrada města Plzně je jedinou v České republice, kde se expozice doplňují a prolínají. Na konci května byla dokončena čtvrtá etapa rekonstrukce původní botanické zahrady na zahradu v japonském stylu. Na záhon v okrajové části původního arboreta vysázeli zahradníci kolem 500 kusů stromů a keřů 150 různých druhů za téměř čtvrt milionu korun. Vznikl nový záhon podél celé zdi sousedící se sídlištěm Vinice. Na podrobnosti se zeptala Martina Klímová botaničky - Jarmily Kaňákové.

Na rozdíl od předešlých etap přeměny zahrady, kdy zahradníci vysazovali především okrasné vyšlechtěné asijské trvalky, se nyní zaměřili na původní japonské druhy javorů, tavolníků, pamodřínů, bříz, buků a podobně. Mnohé z nich jsou ve volné přírodě tak výjimečné, že se ocitly v červené knize ohrožených druhů rostlin. Některé tavolníky jsou dokonce prvními jedinci v Evropě. Na úpravy zahrady přispívá každoročně městský nadační fond Zelený poklad, letos dal 200.000 korun.

Plzeň je jediné město v republice, kde je v jednom areálu společně zoologická a botanická zahrada. Nejsou to ale dva oddělené celky. Zoo je členěna podle zoogeografických oblastí. S nimi se v celém areálu prolínají botanické expozice s rostlinami z odpovídajících částí světa. Součástí botanické části zahrady je tropický skleník, v horní části je v lesoparku samostatná botanická část, která se postupně přeměňuje v japonský styl.

Japonská zahrada

Základ k tomu dal uznávaný japonský zahradní architekt Eišin Harada, který pro Plzeň vytvořil v roce 2004 kamennou japonskou zahradu Šówa-en. Kolem mohutného dubu vytvořil na ploše asi 150 metrů čtverečných kamennou zahradu plnou symboliky. Rostliny v ní tvoří pouze doprovodný prvek. Aby návštěvníky nic nerušilo od meditace, neměly být v okolí žádné kvetoucí rostliny. Botanici se ale nakonec dohodli a na kamennou zahradu navazují botanickými expozicemi trvalek a keřů. Záhony jsou koncipovány tak, aby různě kvetly a aby na ně byl pěkný pohled po celý rok.

Pokud budou mít botanici dost peněz, chtěli by dokončit celou přeměnu staré botanické části zahrady v japonském stylu. V původním rozáriu by se měly objevit další asijské rostliny, expozici by měly doplnit také voliéry s japonským ptactvem, možná i malé jezírko.