Je-li tedy vůle vaše, uhlídáte Mikuláše!
Mikuláš, čert a anděl. Skupinka, kterou 5. prosince v předvečer svátku svatého Mikuláše můžete na mnoha místech dodnes vídat. Tradice mikulášských obchůzek je stále živá – i když už možná málokdo ví, jakou podobu původní oslava tohoto svátku mívala a kdože ten svatý Mikuláš vlastně byl.
Postava Mikuláše je historicky doložená. Narodil se kolem roku 280 v maloasijském městě Patari. Byl velmi zbožný, jeho strýc biskup ho už v mládí vysvětil na kněze. Po smrti svých rodičů údajně celý svůj majetek rozdal chudým a vydal se do Palestiny, kde se sám stal biskupem. O jeho životě se vypráví řada příběhů, které vyzdvihují jeho mravní hodnoty – především štědrost.
Původní oslava svátku sv. Mikuláše mívala podobu rozpustilého průvodu nejrůznějších masek, který se podobal průvodu masopustnímu (chodili v něm laufři, turci, smrtky, kobyly, kominík, dragoun…). Průvod se choval dost nevázaně, a tak vzbuzoval pohoršení církve. Ve větších městech se hrávaly divadelní hry a studenti oblečení za Mikuláše a čerty vycházeli do okolí s různými říkankami a písničkami s cílem získat štědrou mikulášskou koledu.
Provolávání laufrů v mikulášském průvodu:
Zdráv buď, pane hospodáři,
Ať se vám všem dobře daří
I též paní hospodyni,
Vinšujem vše dobré nyní.
Je-li tedy vůle vaše,
Uhlídáte Mikuláše.
Mikulášská zahrádka nebo raději třesolka?
Časem se všechny masky z mikulášského průvodu zredukovaly na Mikuláše, Anděla a Čerta. Zatímco Mikuláš býval vždy jeden, andělů a čertů, kteří ho doprovázeli, mohlo být několik – a tak je tomu vlastně dodnes. I na Plzeňsku tyto skupiny obcházely stavení a hodným dětem přinášely nadílku nejčastěji v podobě jablek, suchých švestek, fíků nebo jiného ovoce. To se také napíchávalo na dřívka, která se zasadila do jednoho velikého jablka. Říkalo se mu „mikulášská zahrádka“. Později ovoce v nadílce vytlačily různé cukrovinky.
K období kolem svátku sv. Mikuláše patřívaly také různé zvykoslovné mikulášské předměty. Třeba tzv. „třesolka“, „vrkoč“, „mikulášský stromeček“ nebo „mikulášská zahrádka“. Řada z nich se dochovala i v Národopisném muzeu Plzeňska - například lidové figurky Mikuláše a Čerta k mikulášské nadílce zakoupené na trhu nebo doma vyrobené z kožešiny, drátku nebo dalšího materiálu.
Související literatura:
Ladislav Lábek: Zvykosloví Plzeňska, Plzeň 1930, s,. 27-28.
Dagmar Šottnerová: Lidové tradice. Olomouc 2009, s. 113-118.
Jak dříve slavívali Mikuláše, Národní politika 4. 12. 1943.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
![ze_světa_lesních_samot.jpg ze_světa_lesních_samot.jpg](https://plzen.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/30211a0c09767f56cedafa33e6481497.jpg?itok=KWqo-X-T)
![](https://plzen.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/b71c5d2b93b9741c57997922a6ba086a.jpg?itok=pJjrY4Ii)
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Nebudou ve třídě tři další Hugové? Narodila se nějaká Amélie ještě před filmem? Prozkoumejte oblibu jmen
-
Wagnerovci v podstatě skončili, Prigožin je ale zvěčněný jako mýtus, popisuje politolog Ditrych
-
Únava z politiky, drahý život. Nový premiér se pokusí vyvést Brity z mizérie
-
‚Lex Anička.‘ Ministerstvo spravedlnosti chce více školit soudce, jak jednat s oběťmi znásilnění