Je libo klobouk nebo vějíř? Módní maličkosti našich předků

6. leden 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Skupina plzeňských herců u Měšťanské besedy, Foto H. Schiebl ml. Kolem 1905

Oděvní styl a správný celek oblečení i v minulosti dotvářely módní maličkosti neboli módní doplňky, které jsou dnes zajímavými historickými artefakty. Ve fondu nazvaném „Textil a oděvy městské“ je opatruje Národopisné oddělení Západočeského muzea v Plzni. Co konkrétně ukrývá? Pojďte do muzejních sbírek nahlédnout s námi!

Módní doplňky bývaly důležitým prostředkem pro doplnění celkového konceptu oděvu. Charakterizují oděvní styl doby stejně jako třeba měnící se silueta nebo barva oděvu. Módních doplňků existuje nepřeberné množství a každá doba si vytvářela své vlastní, specificky upravené.

Zrcátko tak akorát do ruky

Třeba takové ruční zrcátko – v období 12. až 17. století patřila malá zrcátka k velmi žádaným dámským doplňkům. Nosila se na zlatých řetězech u pasu nebo často také kolem krku. Byla vkládána do rámečků ze slonoviny, želvoviny, sloužila i jako střed vějíře. Malá zrcátka vyšla z módy v době, kdy bylo vynalezeno lití zrcadlového skla a tento dříve oblíbený módní doplněk nahradila zrcadla nástěnná. Mezi další doplňky, které ve své době dotvářely obraz módy, patřily například hodinky, šitíčka nebo nádobky na voňavky.

Cylindry, buřinky, fedory, slamáky…

V minulosti bylo nemyslitelné, aby žena nebo muž vycházeli na ulici bez pokrývky hlavy. Dalším důležitým módním doplňkem tedy býval klobouk, který býval považovaný za „korunu“ elegance. Dámské klobouky se dočkaly největšího rozmachu v 19. a v 1. polovině 20. století. Pánové nosili po celé 19. a hluboko do 20. století několik druhů klobouků – cylindry (první se datuje rokem 1797), buřinky, fedory, slamáky a převážně měkké plstěné klobouky, kterých existovala široká škála typů. A mimochodem - tím, jak se klobouk nosil a jak hluboko se při zdravení smekal, se vyjadřovala různá míra úcty nebo důvěrnosti…

Stejně jako klobouky byly důležitými částmi oblečení i rukavice. V minulosti měly často také symbolický význam. Sahaly vždy k okraji rukávů a bývaly nejrůznějších barev a materiálů. V 19. století prý dokonce docházelo k okatému k pohrdání těmi, kteří klobouk a rukavice neměli – považováni byli za nevzdělané. Tato konvence přetrvávala až do druhé světové války.

Kabelka a vějíř? Rozhodně!

K nepostradatelným módním doplňkům patřily dámské kabelky, které představovaly protějšek pánských kapes. Vyráběly se z nejrůznějších materiálů a velikost a tvar kabelek odpovídal diktátu módních změn. A samozřejmě vějíře – známé jsou vějíře z kůže, hedvábí, saténu, pergamenu, zdobené slonovinou, perletí, ale také vykládané zlatem a stříbrem. Vějíře v 19. století byly především součástí plesové výbavy.

Co ještě přidat do výčtu historických módních doplňků? Slunečníky, brýle, hole, jehlice, kapesníky, knoflíky, ale i různé masky a umělé květiny, mušky, plédy, rukávníky, šály… módních doplňků i v minulosti bývala celá řada. Jako zajímavé historické předměty dotvářející historii oblékání našich předků je můžete dodnes obdivovat třeba právě v expozicích Národopisného muzea Plzeňska.

autoři: Michaela Vondráčková , Marie Mušková | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.

Jan Pokorný, ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu a moderátor

tata.jpg

Tata a jeho syn

Koupit

Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.