Jediný datlík ročně spořádá okolo 670 tisíc kůrovců
Datlík tříprstý je jedním z vzácných ptáků, kteří na Šumavě žijí a Šumava je jednou z posledních lokalit jeho výskytu v Česku. Hlavním důvodem je to, že datlík je přímo vázaný na kůrovce, kteří jsou hlavní složkou jeho potravy.
Datlík tříprstý doslova miluje lýkožrouty smrkové. Právě tento druh podkorního hmyzu tvoří hlavní složku jeho potravy, a to tak zásadní, že velikost jeho populace je přímo závislá na tom, kolik kůrovců se v lesích vyskytuje – a to je právě hlavní důvod jeho zařazení mezi silně ohrožené druhy. Odborníci dokonce spočetli, kolik kůrovců denně musí datlík sezobnout, aby se nakrmil. V zimě, při mrazivých teplotách okolo -12 °C, musí na svůj denní výdej energie datlík spotřebovat 3200 kůrovců. Při teplotách +17 °C mu stačí 1700 kůrovcových larev. Celkem podle odhadů švýcarských vědců spořádá jeden datlík ročně okolo 670 tisíc kůrovců všech vývojových stádií. Datlík je tak přímo závislý na to, kolik kůrovce je v lesích, podle toho roste nebo klesá velikost jeho populace.
„Po Kyrillu šel hodně nahoru, a teď co jsou gradace v posledních letech, tak jsou datlíci i tam, kdenikdy nebyli. Jsou úzce spojeni s gradací lýkožroutů," vysvětluje ornitolog Správy NP Šumava Aleš Vondrka. Stejný jev pozorovali ornitologové také v sousedním národním parku. Po kůrovcové gradaci na území Bavorského lesa v 90. letech minulého století došlo až k patnáctinásobnému navýšení populace datlíka tříprstého. Velikost šumavské populace datlíka před orkánem Kyrill, který se prohnal Šumavou v roce 2007, se odhadovala do sto párů. V současné době je jich na Šumavě o dost více.
„Ten početní odhad je složitá věc. Nicméně uvažujeme v současnosti kolem 180 až 250 párů. Šumava je ale jedním z mála pohoří, kde datlík funguje kontinuálně. Jinde v republice jsou to Beskydy a teď se začal objevovat v Brdech. Tam byly záznamy někdy v polovině 20. století, potom nic a teď tam bylo i prokázáno hnízdění," dodává Aleš Vondrka.
Jaká je datlíkova budoucnost?
Na Šumavě bude mít asi vždy na růžích ustláno a každá další kůrovcová gradace bude pro něj znamenat prostřený stůl a dobu hojnosti. Pravděpodobně si najde nová místa pro život i v jiných rezervacích, s porosty ponechanými samovolnému vývoji. Bohužel hospodářské lesy mimo tyto lokality mu asi nikdy nenabídnou dostatečné životní podmínky. A tak asi navždy zůstane zařazen mezi silně ohrožené druhy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.