Ještě ve 20. století zdolával denně 226 schodů Černé věže v Klatovech věžný

Černá věž má skutečně černou barvu. Důvodem je několik požárů, které ji v minulosti zachvátily. „Ničivý požár, mimo jiných, přišel i v roce 1758, kdy Černá věž vyhořela takovým způsobem, že se roztavil i první zvon, lidově zvaný Vondra, který tady visel,“ uvedl místostarosta města Klatovy Martin Kříž.

8 fotografií

V Černé věži se v prvním patře nalézá například také mučírna, která zde fungovala až do 18. století. Kat se sem však musel dostat vlastním speciálním vchodem, jelikož byl považován za osobu „nečistou“. Nemohl tak sdílet běžný vchod společně s dalšími vykonavateli spravedlnosti.

Vrcholek stavby pak obýval věžný, který se o Černou věž staral. Denně tak musel zdolávat 226 schodů, a to nejen on, ale celá jeho početná rodina. Všichni se pak tísnili ve dvou malých nevytápěných místnostech. Výtah, který zde byl, sloužil pouze pro přepravu věcí, nikoliv osob. „Poslední věžný Antonín Kubík tady bydlel až do roku 1962, kdy odchází do důchodu, a služba věžného už poté nebyla dále provozována,“ řekl místostarosta. Na Černou věž byl také zaveden první telefon ve městě, který spojoval věžného se strážnicí v budově radnice.

Roku 1870 se nad městem a prakticky celou Šumavou přehnala velká vichřice, která zničila starou Šumavu. „Černá věž tehdy přišla o svůj původní krov, o střechu, která spadla na náměstí, a na náměstí máme dodnes takový kruh se symbolem střechy. Právě tam se měla zabořit ta špička, která se zřítila dolů,“ vysvětlil Martin Kříž.