Jezera na Šumavě patří mezi nejčistší u nás. Ale má to svou stinnou stránku

22. listopad 2021

Šumavská ledovcová jezera patří mezi nejčistší vodní plochy v České republice. Jejich průzračnost je jedinečná, ale na druhou stranu to znamená, že v nich chybí rozmanitý život. To se ale u některých z nich pomalu mění a s tím se horší i jejich průzračnost.

Černé a Čertovo jezero na Železnorudsku, jezero Laka a Prášilské jezero na Prášilsku a Plešné jezero nad Novou Pecí – pět ledovcových jezer, která jsou cílem výletů statisíců návštěvníků ročně. Ty obdivují jak jejich okolí, do kterého svojí činností člověk nikdy nezasahoval, nebo jen minimálně, ale žasnou také na průzračností jejich vod. Ta čistota je způsobena jejich kyselostí a s tím spojeným minimem života, který je ukrytý pod hladinou.

„Souvisí to s dostupností živin. Když ty vody jsou příliš chudé a když jsou příliš kyselé – když jsou příliš kyselé, tak se navíc uvolňuje hliník, který je velmi toxický pro jakýkoli organismus, tak jsou jezera průzračná, ale není tam příliš mnoho života. Ale když se zlepší podmínky pro život, tak tam nastoupí řasy, řasožrouti, to jsou živočišné planktonní organismy, které se živí řasami a nastoluje se tam jiná rovnováha. Jezero je potom oživené," ysvětluje bioložka Správy Národního parku Šumava Eva Zelenková.

Krásným příkladem oživeného ledovcového jezera je Laka. V něm ještě před šedesáti lety žili pstruzi. Jenže průmyslová revoluce počátku druhé poloviny 20. století nejen v Česku, ale v celé Evropě, kdy těžký průmysl jel na plné obrátky, mnohé změnila. Z továren a elektráren se do ovzduší se dostávalo plno síry, která zapříčinila tzv. kyselé deště, a ty zásadně snížily PH v šumavských jezerech, která se tak stala ještě kyselejší a to natolik, že z nich prakticky vymizel život. Ani v tom nejmělčím jezeru Laka už nemohli žít ani pstruzi. Když se v devadesátých letech začaly továrny a elektrárny odsiřovat a přestaly na nás padat kyselé deště, začala se i jezera ozdravovat. V roce 2020 to došlo tak daleko, že se do jezera Laka vrátili pstruzi a to sami, přirozenou cestou. A život se vrací i do ostatních jezer.

„To oživení v našich jezerech už nastalo. Proto je Plešné jezero v létě ne úplně ideálně průzračné, ale má daleko víc biodiverzity," dodává Eva Zelenková. V Plešném jezeře se už nacházejí vodní řasy a sinice, ale také druh plavuně s názvem šídlatka ostnovýtrusná. Žijí zde také mikroskopičtí korýši jako jsou buchanky nebo perloočky.

autor: Jan Dvořák | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio