Jiří Suchý je autorem mnoha povídek. Třeba o hodně starostlivém tátovi nebo o trapasu v restauraci
Před devadesáti lety – 1. října 1931 - se v Plzni narodil divadelník a hudebník, spoluzakladatel Divadla Na zábradlí a Semaforu Jiří Suchý. Je to muž mnoha talentů, připomeňme si jeho tvorbu literární v povídkách Pepa se má k světu a O těžkém životě plachého člověka.
Povídky Pepa se má k světu a O těžkém životě plachého člověka vyšly v roce 1991 v povídkovém výboru s názvem Proč mají v zoologické zahradě klokana (nakladatelství Práce). Najdeme je také v Encyklopedii Jiřího Suchého, kterou v roce 1999 vydalo nakladatelství Karolinum.
Jiří Suchý se narodil 1. října 1931 v Plzni. Do svých šesti let žil s rodiči v Klatovech. „Maminka byla v domácnosti, tatínek dělal všechno možné. Vyučil se truhlářem, ale pracoval i jako telegrafista u dráhy nebo úředník na ministerstvu železnic. Byl nesmírně činorodý, živelný, rtuťovitý... Nesnášel nečinnost. Živelnost a jakousi těkavost a nesoustavnost mám asi po něm. Po mamince jsem možná trošku zdědil povahu; i já se poměrně snadno smiřuju s nepříjemnými věcmi.“
Oba rodiče byli múzičtní. Maminka si doma pořád zpívala, to ona naučila malého Jiřího písničky Voskovce a Wericha nebo písničky z kabaretu Červená sedma. Ve čtyřech letech začal chodit do houslí. Od tatínka, který hrával v kavárenském orchestru na bicí, dostal harmoniku.
„Maminka byla vůbec velice osvícená. V pěti letech jsem za ní přišel a oznámil jí, že na šicím stroji máme napsáno Minerva. Ptala se, od koho to vím. Odpověděl jsem, že jsem si to přečetl. Hrozně se divila, dala mně noviny a já jsem písmenko po písmenku začal číst. Z toho usoudila, že jsem dost talentovaný, a začala vyvíjet tlak na tatínka, který nebyl tak iniciativní, že musíme odejít do Prahy, protože v Klatovech jaksi neprorazím. Neudělám žádnou díru do světa. A tak jsme se stěhovali.“
Ze západních Čech do Prahy se rodina přestěhovala v roce 1936.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
