Jména literárních a filmových hrdinů

r_2100x1400_regiony.png

O přechylování a dalších úpravách cizích osobních jmen slyšíme často. Diskutuje se o tom, kdy je vhodné počešťovat podobu cizího jména, překládat je do češtiny nebo přidávat u ženských příjmení příponu –ová. Dnes se zastavíme u jedné zvláštní skupinky osobních jmen. Jedná se o jména slavných historických osobností, literárních a filmových postav. Proč se vůbec jména slavných osobností překládají nebo jinak počešťují?

U historických postav, vládců, papežů nebo světců bylo vždy důležité přiblížit je co nejvíc lidem, kteří neovládali cizí jazyky. Je mnohem srozumitelnější nazývat slavného mořeplavce Kryštof Kolumbus než Cristoforo Colombo, jak zní italská podoba jeho jména. Také jméno a přídomek slavného anglického panovníka Richard Lví srdce řekne o svém nositeli českému mluvčímu víc než anglická podoba Richard the Lionheart.

Přídomek tohoto panovníka má zjevně za úkol vyzdvihnout jeho charakterové vlastnosti. Je to podobné i v případě literárních a filmových hrdinů? Můžeme říct, že se jedná o nomen – omen, tedy příznačné pojmenování?

Jména literárních a filmových postav nejsou prakticky nikdy náhodná. Autor o nich vždy pečlivě přemýšlí a často je vybírá tak, aby odpovídala charakteru postavy. Zdaleka ne všechny literární postavy však mají příznačná jména. Z jazykového hlediska je zajímavé sledovat, jak se jmény postav pracují překladatelé. Čeština má bohatý fond osobních jmen i slovotvorných prostředků, které mohou při překládání příznačných jmen pomoci. Některá díla jsou z tohoto pohledu velmi náročná na překlad, například cyklus knih Terryho Pratcheta Zeměplocha.

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad příznačného jména, které bylo podle vašeho názoru vhodně přeloženo do češtiny?

K těm zdařilým patří podle mě například jméno jedné postavy z knih o Harrym Potterovi. V originálu se jmenuje Luna Lovegood a přezdívá se jí Loony. Tato přezdívka je odvozena od slova lunatic, které v angličtině znamená „šílenec“ nebo „blázen“. A ona je skutečně velmi svérázná až potrhlá dívka. Její příjmení je složeno ze slov love, tedy láska, a good, česky dobrý. Navíc její jméno a příjmení obsahuje tzv. aliteraci, tedy začíná stejným počátečním písmenem. V českém překladu knihy se tato postava jmenuje Lenka Láskorádová a říká se jí Střelenka.

A setkala jste se s případem, kdy příznačné jméno nebylo přeloženo do češtiny, a vy jste si řekla: „To je škoda! Tady překlad chybí!?“

Uvedu jeden příklad z poslední doby. Jedna z hlavních postav filmu Avatar se v originále jmenuje Grace Augustine. Je to vědkyně a misionářka, která učí domorodce anglicky a zasvěcuje je do způsobu života kolonizátorů. V závěru umírá mučednickou smrtí. Do češtiny bylo toto jméno pouze přechýleno jako Grace Augustinová [grejs a:gosti:nova:] - s částečně anglickou a částečně počeštěnou výslovností. Už to působí neústrojně. Teprve v titulcích se dočteme, že se to píše Augustine. Slovo grace v angličtině znamená mimo jiné „modlitba, smilování, soucit nebo dobrodiní“. Vzhledem k tomu, čím se postava zabývá a jak skončí, je zde patrný odkaz ke svatému Augustinovi, který mimo jiné učil rétoriku a zemřel během nájezdu Vandalů. Tato postava by se tedy v češtině mohla jmenovat například Svatava Augustinová. Autorova slovní hříčka a příznačnost jména by tím zůstala zachována. Pak by ovšem bylo zapotřebí věnovat pozornost i jménům dalších postav v příběhu, protože jediné počeštěné jméno by mezi ostatními anglickými nepůsobilo dobře.

Spustit audio
autoři: Vladimír Šťovíček, Růžena Písková