Všechny čtyři svíce na adventním věnci mají jména. Někdy i ta pátá

11. prosinec 2025

Jedním ze symbolů adventu se stal již v závěru minulého století opětovně adventní věnec nejčastěji ve dvou podobách - na stole se svíčkami nebo zavěšený na dveřích.

Slovo věnec má v jazyce průhledný původ, souvisí s všeslovanským slovesem vít, vinout, je to tedy něco menšího, co bylo uvito. Méně často možná přemýšlíme o tom, proč užíváme právě věnec. Tvar věnce představuje symbol věčnosti v mnoha kulturách, výkladů původu tradice najdeme také celou řadu. Právě jako symbol věčnosti klademe také věnce na hroby svých blízkých a že podobnou funkci plní i snubní prstýnek ve tvaru kruhu.

Čtyři svíce - 4 předvánoční neděle

Pojmenování svící je symbolické, vzniklo v církevním prostředí a v současnosti proniká i do běžného užívání. 1. svíčka je pojmenována Naděje, v církevním prostředí je nazývaná také svíce proroků nebo Izaijášova, druhá je Mír, neboli betlémská, třetí symbolizuje Přátelství, známe ji také jako pastýřskou. Poslední je Láska, andělská či Mariina svíce. Věřící často přidávají ještě svíčku pátou, obvykle bílou, nazvanou Kristova svíce neboli Kristus.

Slovo adventní ve spojení adventní věnec vyjadřuje vztahující se k adventu, užívaný v době adventu a pro psaní velkého počátečního písmena zde není důvod.

autoři: Vladimír Šťovíček , Helena Chýlová | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.