Juránkova chata na Šumavě měla těžký osud

25. duben 2022

Jedním z cílů, který mnozí turisté chtějí na Šumavě zpřístupnit, je lokalita, kde v minulosti stávala Juránkova chata. Jednalo se o turistické zařízení poprvé postavené v roce 1922, kde bylo možno občerstvit se a také ubytovat. Od roku 1948 je však do těchto míst vstup zakázán.

Juránkovu chatu postavil v roce 1922 Plzeňský skiklub na hranicích Česka a Bavorska nedaleko vrcholu Svaroh. Původně to byl malý srub pojmenovaný po propagátorovi lyžování Arne Juránkovi. Byla to jedna z první turistických chat postavená Čechy, oproti třeba původní turistické chatě na Pancíři, kterou postavili Rakušané, nebo Turnerově chatě v Povydří, která byla vybudována Němci. V době mladé první republiky, kdy se velmi vyzdvihovalo národní cítění, měla Juránkova chata i další rozměr.

„Češi objevovali Šumavu. Proces byl zahájený hlavně dotažením železniční tratě na Špičák a na Železnou Rudu na konci 19. století. Ukázalo se, že z Plzně nebo z Prahy se dá za chvíli dojet do krásné, divoké, skoro alpské přírody," doplňuje ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený. Ten trend znamenal také zvýšení turistického ruchu. To se údajně přestalo líbit i majiteli těchto lesů knížeti Hohenzollernovi. Ale co vlastně znamenal v tehdejších letech větší pohyb lidí této části Královského hvozdu, která se majiteli nelíbila?

„Zachovala se taková pamětní kniha, z dnes už nestojící jezerní hájovny kde od Brčálníku stoupali návštěvníci k Černému jezeru a zastavovali se tam u hajného a zapisovali do knihy. A podle těch zápisů z první republiky se ukazuje, že tam ročně přišlo 400 lidí. To je naprostý nepoměr turistického boomu oproti současné době," doplňuje Pavel Hubený.

Juránkova chata neměla úplně šťastný osud. V roce 1931 původní srub vyhořel, ale necelý rok na to už tu stála chata nová, luxusnější. Za druhé světové války ji využívala německá armáda a v roce 1945 byla vyhozena do povětří. I tehdy nadšenci postavili chatu potřetí, turistům však sloužila pouze tři roky. V roce 1948 přišel komunistický převrat, zavírali se hranice a místo turistů sem zacházeli příslušníci pohraniční stráže. Chata chátrala, až nakonec spadla.

Dnes sem není možný přístup a to z důvodu ochrany přírody. Současný turistický ruch v oblasti Černého a Čertova jezera čítá ročně desítky tisíc či spíše stovky tisíc návštěvníků na celém území Královského hvozdu už tak zásadně ovlivňuje zde žijící chráněné živočichy. Je nutné jim pro jejich přežití ponechat alespoň malou část šumavské přírody.

autor: Jan Dvořák | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová