K jubileu sběratele lidových písní Ferdinanda Sládka

Narodil se 19. května 1872 v Ledenicích u Trhových Svinů v rodině živnostníka. Jeho otec byl majitelem řeznictví a pohostinství. Vystudoval reálku v Českých Budějovicích (1884–1887), učitelský ústav v Soběslavi (1887–1892) a pak varhanní oddělení pražské konzervatoře (1895–1898). Vyučoval v Českém Krumlově, v Proseku u Prahy a v roce 1902 se usadil v Karlíně v Královské (dnešní Sokolovské) ulici. Až do svého odchodu do důchodu v roce 1930 působil jako řídící učitel na chlapecké měšťanské škole.

Již jako student se v Ledenicích účastnil kulturního dění. Podnikal výlety do okolí, třeba do Trocnova, Trhových Svinů či Třeboně. Podle vlastních slov „pozorně vnímal lidové písně, které vznikaly hlavně v 17. a 18. století v jihočeských chalupách, na jejich dvorech, na návsích, v zahradách, při práci na lukách a v polích nebo na krajích lesů“. Věnoval se hudební pedagogice, zejména výuce zpěvu, vydal řadu školních zpěvníků. Byl spoluzakladatelem Pěveckého sdružení pražských učitelů a zvlášť pro dětské sbory napsal řadu ve své době oblíbených skladeb. Český a moravský folklor byl Sládkovi inspirací v několika hudebninách pro klavír či housle, např. Slovácké piesničky, Z Jiráskova kraje, Jihočeské písničky, Tance z Piešťan, Z českého jihu I–II či České tance.

Trocnovský a třeboňský poklad

Sbírat lidové písně začal v roce 1901 na Třeboňsku, kde objevil rukopisný zpěvník starého zalinského dudáka. Od té doby se jihočeskou lidovou písní intenzivně zabýval. O prázdninách vyhledával zpěváky, celkem navštívil 65 obcí a vyslechl 176 informátorů na Českobudějovicku, Třeboňsku, Doudlebsku, Jindřichohradecku, ale i na Pelhřimovsku a v okolí Prahy. Řadu písní zapsal v rodných Ledenicích od své matky a sester Aloisie a Emy. Vydal několik menších sbírek písní v klavírní úpravě. Jde o Trocnovské písně (1902), a Třeboňské písně (1910) a sborník ze sbírek jiných autorů Náš poklad I–II (z roku 1910).

O svých sběratelských zkušenostech napsal Ferdinand Sládek několik fejetonů do Národního osvobození (1924) a Jihočeské čítanky (1921). Sládkova rukopisná sbírka z let 1901–1935 čítá neuvěřitelných 1800 kompletních písňových zápisů. Obsahuje řadu převážně tanečních písní, nepostrádá životopisné poznámky o zpěvácích, doplňující informace o Sládkově sběratelské práci, popis dialektických zvláštností či fotografie zpěváků. Patří k nejrozsáhlejším a nejcennějším historickým pramenným fondům v archivu Etnologického ústavu AV ČR v Praze.

Ledenická mše

Většina cenných písňových zápisů ze sbírky Ferdinanda Sládka dosud nebyla publikována. Zemřel v době protektorátu, po těžké nemoci 30. května 1943 v Praze, ve věku 71 let. O rok později byla poprvé uvedena jeho Ledenická mše, jíž byl v roce 1945 v Sládkově rodné obci slavnostně přivítán konec druhé světové války. V Ledenicích hudebního skladatele připomíná název ulice a pamětní deska na rodném domě z roku 1968.