K osmdesátinám hudebního skladatele Jana Slimáčka

Jan Slimáček se narodil 31. července 1939 v Kelči na Valašsku. Vystudoval Vyšší hudební školu v Kroměříži, obor flétna a varhany, a skladbu na pražské konzervatoři u Miloslava Kabeláče. Studium absolvoval v roce 1962 Symfoniettou pro smyčcový orchestr. Pak krátce vyučoval na lidové škole umění v Plzni a od roku 1967 svůj profesní život na další čtvrtstoletí spojil s plzeňským rozhlasem jako hudební režisér a hudební redaktor.

Plzeňský Valach

Ač je Jan Slimáček původem i srdcem Moravan, skvěle se uplatnil jako upravovatel českého folkloru. Nejstarší snímky úprav lidových písní z jeho dílny v podání Plzeňského lidového souboru pocházejí z roku 1961, tedy ještě zdob Slimáčkových pražských studií.

Právě na Pražské státní konzervatoři se setkal se spolužákem Jaroslavem Krčkem, později vedoucí osobností nejen jihočeské a západočeské folklorní scény, a velmi brzy se spřátelili.

Vycpálkovci a Kabeláčova škola

Jan Slimáček se pod Krčkovým vlivem uplatnil jako flétnista u pražských Vycpálkovců a zajímal se o úpravy českých lidových písní. Druhou inspirací byl jejich společný učitel skladby Miloslav Kabeláč, který svým žákům rád zadával kompozice na texty lidové poezie. Radil jim tehdy, aby „nezatěžovali píseň nějakým břemenem, harmonií nebo množstvím not“.

Vznikly tak první dva autorské písňové cykly Jana Slimáčka, které brzy následovalo množství kompozic pro nejrůznější obsazení.

Výběr z tvorby

V oboru tzv. vážné hudby publikum na koncertech a soutěžích nejvíce zaujaly Tři miniatury pro komorní orchestr, symfonický obraz Předehra vítězství, Quatro intermezzi, Dramatický obraz či Concertino pro akordeon, elektrovox a orchestr, první dílo toho druhu ve světové literatuře. Z vokální tvorby Jana Slimáčka zmiňme alespoň kantáty Musica e canto na biblické texty pro recitátora, sbor a orchestr a De amicitia pro sólo sbor a orchestr.

Emoce v písních

O úpravách lidových písní letošní jubilant Jan Slimáček tvrdí, že každá by měla své předloze něco jen lehce dodat, třeba zdůrazněním emoce a nálady a že každá píseň má svou latentní harmonii, kterou je třeba pouze objevit.

Důležité lidské i umělecké setkání čekalo na Jana Slimáčka v roce 1967 v plzeňském rozhlasu, a to se skladatelem Zdeňkem Lukášem, s koncertním mistrem Plzeňského rozhlasového orchestru a Plzeňského lidového souboru Janem Sedláčkem, kolegou flétnistou Vojtěchem Lindauerem a dlouhou řadou hudebníků a dirigentů a samozřejmě i s redaktorem a duší plzeňských folklorních aktivit Zdeňkem Bláhou. Skvěle obsazený Plzeňský lidový soubor byl od 60. let zárukou vynikajících snímků, které jsou až dodnes pravidelnou součástí našeho vysílání.

Vše dobré k narozeninám

V Českém rozhlasu v Plzni pracoval Jan Slimáček do roku 1993, jako autor však s PLSem spolupracoval i později. Původem Moravan, většinu svého života ale prožil v Plzni, vychoval dvě dcery, takže se, jak tvrdí Zdeněk Bláha, vlastně stal Západočechem. Takže vinšování ať zazní plzeňsky:  Aby Vám to dycky dobře šlo!