Kameny z nebe a paleolitičtí lovci. Sto let od objevu meteoritů u Opavy a mamuti z ústeckého Bukova

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, co ohrožuje arkto-alpínskou tundru na hřebenech Krkonoš, představíme východoasijské včely čalounice, které se objevily i v naší přírodě, povíme si něco málo o výskytu šakalů na Pálavě i jinde, zmíníme se o zcela mimořádném nálezu bronzového hrudního pancíře na jižní Moravě a také o úspěchu astronoma Petra Horálka a jeho dvou kolegů, kteří od roku 2012 vytvářeli časosběrný snímek meteoritického roje Kappa-Cygnid.

Meteority z Opavy-Kylešovic a pravěcí lovci

Opavské meteority - všechny kusy, uložené ve sbírkách muzea v Opavě|foto:Luděk Wünsch, Slezské zemské muzeum

Sté „nalezeniny“ nemá letos v červenci jen Věstonická venuše, ale i další unikát, tentokrát ze Slezska. V cihelně na Kylešovickém kopci u Opavy narazili v létě roku 1925 dělníci při kopání hlíny na nezvykle těžké kameny – jak se ukázalo, šlo o železné meteority. Kylešovice jsou už dávno součástí Opavy, a tak se jim říká buď kylešovické nebo také opavské. Vzácné jsou nejen samy o sobě, ale i nálezovými okolnostmi, ze kterých vyplývá, že zaujaly nejen novodobé kopáče, ale kdysi dávno také pravěké lovce.

Zkoumáte-li Opavu na mapě, nic jako Kylešovický kopec tam nenajdete; jen Kylešovice jako takové. Kde tedy k nálezu meteoritů došlo? Ptali jsme se geoložky Lenky Jarošové, vedoucí Oddělení přírodních věd Slezského zemského muzea v Opavě. Vzhledem k okolnostem nálezu je prakticky jisté, že meteority nespadly přímo tam, kde byly před sto lety objeveny, ale někde v blízkém okolí; to pravěcí lovci je posbírali a donesli do svého tábora... Slezské zemské muzeum připravilo ke stému výročí výstavu, na níž jsou k vidění všechny nalezené kameny. Bohužel už nevypadají tak, jako při samotném objevu. Proč? I to se dozvíte z našeho rozhovoru.

Mamutí kosti a kamenné nástroje lovců

Archeologická komise na výzkumu tábořiště lovců mamutů v Ústí nad Labem na Bukově, leden 2025. První zprava archeolog Dominik Chlachula|foto:Frederik Velinský, Český rozhlas Sever

Na stanovišti lovců mamutů, odkrytém v letech 2024-2025 na stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem na Bukově, se podle prvních radiokarbonových dat i nálezů kamenných nástrojů tábořilo přibližně před 26 tisíci lety, v mladopaleolitickém období zvaném gravettien. Tehdejší lovci se usadili ve strategické poloze na malém návrší – sprašové návěji při soutoku tří vodotečí; tím pádem i při ústí tří údolí. Jedním z nich je údolí Klíšského potoka, dnešní Božtěšická ulice, která je i v současnosti úzkým koridorem na dně dost příkré rokle. Táhla-li tudy stádní zvěř, třeba i mamuti, byli proti ní číhající lovci jasně ve výhodě. Zbyly po nich ohniště, kamenné nástroje a hromady kostí ulovených zvířat.

Výzkum tábořiště lovců mamutů v Ústí nad Labem na Bukově, leden 2025|foto:Frederik Velinský, Český rozhlas Sever

Ve spraši, více než dva a půl metru pod současným povrchem, se na více než tisícovce čtverečních metrů nacházelo obří nakupení kostí – kromě jiných zvířat tu ležely kosterní pozůstatky minimálně devatenácti mamutů. Archeologové z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě si k výzkumu přizvali kolegy z jižní Moravy, kteří mají s podobnými paleolitickými výzkumy přece jen větší zkušenosti. Jedním z vedoucích výzkumu se tak vedle mosteckého archeologa Petra Lisska stal Dominik Chlachula z Centra prehistorické archeologie Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Brně. Zeptali jsme se ho, jaké kosti obrovský pravěký „sklad“ na Bukově vlastně obsahoval. Jaké se na místě našly kamenné nástroje – a k čemu sloužily? Osteologickému materiálu z Bukova se věnuje také jeho kolegyně Soňa Boriová.