Karel Klostermann: Bílý samum. Šumavská tragédie o dětech, které se cestou ze školy ztratily ve sněhové bouři

Karel Klostermann se narodil v roce 1848 v rakouském Haagu. Jeho otcem byl šumavský Němec, matkou Němka z rodu šumavských sklářů. Mateřštinou jejich nejstaršího syna byla tedy němčina. Německy psané povídky začal Klostermann publikovat v roce 1885 v pražském časopise „Politik“. O pět let později - v roce 1890 - vychází jeho první a vlastně jediná německy psaná kniha „Böhmerwaldskizzen“. Očekávaný úspěch se však nedostavil, líčení krás Šumavy a jejích obyvatel německé čtenáře nenadchlo. To české publikum bylo vstřícnější a nabádalo autora, aby psal v jejich jazyce. Klostermann byl jazykově dobře vybaven, ovládal řadu jazyků, psát česky pro něj nebyl problém. První česky psanou publikovanou povídkou je text „Rychtářův syn“. V roce 1891 vychází na pokračování v časopise Osvěta jeho první román „ Ze světa lesních samot“. Knižně vyšel v roce 1894. Klostermann píšící teprve pár let česky za něj získal výroční cenu České akademie. Stejně jako za svůj další román „Za štěstím“. Jako učitel na německé reálce v Plzni byl Klostermann za svou českou literární činnost a české vlastenecké smýšlení napadán. V roce 1896 dostal kvůli udání proněmeckých kolegů za román Za štěstím dokonce ostrou úřední důtku s pohrůžkou přeložení na jinou školu.

Karel Klostermann zemřel v roce 1923 v jihočeské Štěkni. Pochován je na plzeňském Ústředním hřbitově nedaleko kaple sv. Václava.