Karel Reitmeier: Pytlákův konec
V Povídkovém čtení na víkend vám tentokrát představíme Karla Reitmeiera, německy píšícího autora druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století.
Z díla Karla Reitmeiera jsme pro vybrali povídku Pytlákův konec. Příběh o lovecké vášni, vraždě, lásce a pozdní lítosti vyšel ve sborníku s názvem Šumavské povídky, který v roce 1998 připravili a vydali studenti a učitelé gymnázia v Českém Krumlově. V překladu Pavly Marchalové vyšel text v češtině vůbec poprvé. Povídka byla původně zveřejněna v německém literárně vlastivědném sborníku Der Böhmerwald, který vycházel na přelomu 19. a 20. století a své texty v něm uveřejňovali německy píšící autoři ze Šumavy.
Karel Reitmeier je rodákem z Ronšperku, tedy dnešních Poběžovic na Domažlicku. Po gymnáziu v Domažlicích, které po dvou ročnících opustil, odešel v roce 1874 studovat na učitelský ústav do Českých Budějovic, dva roky nato pak na učitelský ústav v Praze, kde roku 1879 studia dokončil. Byl učitelem v Bělé nad Radbuzou (Weißensulz), ve Všerubech (Neumark), ve Svaté Kateříně (Sankt Katharina), v Cejsicích u Vimperka.
Spolupracoval s několika regionálními periodiky, jako byl třeba tachovský list „Tachauer Grenzbote“ či železnorudský časopis „Waldheimat“, také s vimperským Steinbrenerovým nakladatelstvím.
Nevíme, kdy dal milované Šumavě vale, podle poběžovické křestní matriky zemřel 20. února roku 1944 ve Znojmě, které bylo tehdy součástí nacistické „Třetí říše“.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
