Kde končí hranice národního parku a začíná chráněná krajinná oblast? Turisté to spíše nevnímají

Kde končí hranice parku a začíná CHKO? Na mapách i v terénu to lze rozpoznat snadno. Jenže většina návštěvníků to nevnímá. A tak si mnozí myslí, že např. Boubínský prales je součástí národního parku stejně jako Černé a Čertovo jezero. Ovšem chyba lávky, právě tyto přírodní šumavské skvosty jsou součástí chráněné krajinné oblasti. Jsou to národní přírodní rezervace. Právě různých druhů rezervací je v chráněné krajinné oblasti Šumava na 80.

„Každá rezervace měla svůj vlastní příběh, svá vlastní drobná dramata. Ale povedlo se je naplnit a já jsem šťastný a hrdý, že takhle dobře," vysvětluje Pavel Hubený, ředitel národního parku Šumava a bývalý dlouholetý vedoucí CHKO, který stál za vyhlášením většiny rezervací v chráněné krajinné oblasti. Rezervace v CHKO se vyhlašovaly z různých důvodů.

„Staré rezervace směřovaly spíš k ochraně nějakých scenérií. Typický příklad je Povydří nebo Černé a Čertovo jezero. Ty rezervace, které vznikaly v 90. letech a později, jsou postaveny spíš na ekosystémové ochraně. Většinou jsme se snažili zachránit biotopy, společenstva, dlouhodobě ponechána přírodním procesům. Prostě se na ně nesáhlo a i když to byly třeba původně pole nebo louky, tak se třeba 80 let na ně nesáhlo a oni se tam vytvořily úplně nová dynamická společenstva, vlastně spousta chráněných druhů, které zmizely i z kulturní krajiny. Takže vlastně my jsme začali chránit spíš dynamický proces zpřírodňování, než to, že bychom chránili konkrétní scenérii nebo konkrétní kytku. U těch přestárlých lesů je to vlastně podobné. Tam dominoval přírodní proces lesníci tam občas třeba přišli pro nějaký strom, ale většinou to nechávali být, protože často samotným se to líbilo a měli v srdci a doma taky svůj vlastní pralesíček. Takže tam jsme třeba právě pokryly ochranou tyto přírodně se vyvíjející lesy a tím jsme je chtěli ochránit před dotěžením nebo úplnou změnou.“

A přesto, že je v chráněné krajinné oblasti 80 rezervací, jejich velikost zaujímá jen jednotky procent z celkové rozlohy CHKO Šumava. Pořád tak zůstávají místa, kde by stálo za to přírodní rezervace vyhlásit.