Když se rozum spojí s bradou
V běžné mluvě užíváme řadu expresivních slov, u nichž neuvažujeme o původu. Jedním z takto zajímavých slov je rozumbrada. Proč se rozum spojil právě s bradou?
Slovem rozumbrada označujeme mudrlanta, přemoudřelého člověka, lidového filozofa. Původně se tak označoval dospělý, postupně se slovo začalo užívat také pro označení mudrujícího dítěte. Na první pohled vidíme, že jde o slovo složené. Nejprve k původu slova rozum. Nahlédnutím do etymologického slovníku zjistíme, že se jedná o slovo obsahující část um s významem umět, původně smyslově vnímat, přeneseně také chápat. Um je doplněný předponou roz- s významem, která vyjadřuje rozlišovací schopnost myšlení.
Proč se sídlem rozumu stává právě brada?
Pravděpodobně to souvisí s jedním z nejrozšířenějších stereotypů, s představou, že starý člověk je moudrý. V období patriarchátu se pak starý člověk vyznačoval výraznou bradou, rozumějme u muže bradou, tedy vousy, které ve stáří byly šedivé a dlouhé, na první pohled nápadné. A díky této představě se rozum spojil s bradou a rozumbrada byla na světě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.