Když teta Šípkouc z Postřekova „krýpluje“ a vypráví, nespustíte z ní oči!

Helena Tomášková se narodila v Postřekově. Přestože coby nově vystudovaná učitelka dostala umístěnku do Chebu, zvolila si raději venkovskou školu v malé vesničce Křižovatka, na kterou dodnes s láskou vzpomíná. Když se vdala do Postřekova, začala učit v postřekovské škole. I po odchodu do důchodu si tam nechala alespoň pár hodin, protože se jí po práci s dětmi stýskalo. „Učila jsem do sedmdesáti let. Víte, co ty děti se mnou zkusily?“ směje se paní Tomášková, které ale v Postřekově nikdo neřekne jinak než „teta Šípkouc“, podle šípků, které lemují její chalupu.

Dětem se věnovala i v postřekovském dětském národopisném kroužku, který založila společně s kolegyní. Dětský soubor byl úspěšný – absolvoval mnoho vystoupení a zúčastnil se dokonce i natáčení v televizi. Lásku k postřekovskému zpívání a tancování předala Helena Tomášková mnoha dětem, řada z nich dodnes působí v dospělém Národopisném souboru Postřekov.

V Postřekově se krýpluje

Velkou zálibou Heleny Tomáškové je „krýplování“, jak se v Postřekově říká paličkování. A je radost se na její práci dívat! Paličkovat začala už v dětství, po válce absolvovala i krajkářský kurz. Paličky („krýprle“) má ještě po své prabábě a když se k paličkování posadí, jenom jí v rukách hrají.

Krajky, které teta Šípkouc „krýpluje“, najdete dodnes na chodských krojích. Mezi nejoblíbenější vzory patří plátýnko, pavouček, křížení, rozmarýnkovej zoubek, hrášek a další. Podle tety Šípkouc každá palička jinak „mluví“ – zaleží na druhu dřeva, ze kterého je vyrobená. Věděti jste, že nejlepší „muziku“ nadělají paličky ze švestkového nebo třešňového dřeva?

Poslechněte si celý Špalíček lidových písní věnovaný tetě Šípkouc z Postřekova!