Ke stému jubileu Libuše Hynkové

2. listopad 2023

V neděli 5. listopadu se v pražském Vinohradském divadle představí Vojenský umělecký soubor Ondráš a Plzeňský lidový soubor Mladina v rámci večera věnovaného tvorbě Libuše Hynkové (1923–2012). Ta od padesátých do devadesátých let 20. století spoluutvářela způsoby jevištní prezentace českého, moravského a slovenského folkloru. Před několika dny uběhlo 100 let od jejího narození.

Soubor Mladina Plzeň na premiéře pořadu ke 100. výročí narození L. Hynkové na MFF ve Strážnici 2023

Tanečnice, choreografka a dlouholetá umělecká vedoucí Československého státního souboru písní a tanců (ČSSPT) Libuše Hynková se narodila 28. října 1923 v Teplicích. Po studiích na gymnáziu v Duchcově se v letech 1945–1947 dále vzdělávala na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a zároveň byla žačkou Jožky Šaršeové, a následně členkou její taneční skupiny. Vystudovala i taneční oddělení pražské konzervatoře a choreografii na Státním institutu divadelního umění v Moskvě. Absolvovala ve Smetanově divadle v roce 1958 celovečerním tanečním představením s názvem Zbojnický oheň.

Od počátku se podílela na formování státního souboru, který vznikl roku 1950 pod názvem Československý sbor národních písní a tanců. Velký vliv měl na ni měl zejména blízký spolupracovník, všestranný umělec a folklorista Karel Plicka, s nímž se účastnila i sběrů tanečního materiálu v terénu. Jako choreografka byla autorkou řady kompozic už na první premiéře ČSSPT a soubor vedla až do odchodu do důchodu v roce 1986. Pak v něm ještě do roku 1992 hostovala, což představuje celkem 42 let tvůrčí umělecké i organizační práce.

Mnohé choreografie Libuše Hynkové zůstaly v kmenovém repertoáru ČSSPT až do devadesátých let. Obzvlášť povedené byly Chodská svatba, Zemplínské karičky, Tance z Velké Kubry, české tance Rejdovák a rejdovačka, Konopická, Furiant, slovenský Šórový a další. V roce 1959 vytvořila podle valašské legendy taneční scénu O zbojníku Vojtkovi a bohaté šenkérce na hudbu Oldřicha Flosmana a Zdeňka Kašpara. K vyhranění umělecké tváře ČSSPT přispěly její taneční inscenace děl hudebních klasiků: Slovanské tance Antonína Dvořáka, Lašské tance Leoše Janáčka, Špalíček a Otvírání studánek Bohuslava Martinů.

Zlatá brána – toto původní celovečerní dílo z roku 1974, bylo vyvrcholením tvorby Libuše Hynkové. Byla autorkou scénáře, choreografie a režie, hudbu napsal Václav Trojan, scénu a kostýmy navrhla Alena Hoblová, dramaturgicky a výtvarně spolupracoval i Karel Plicka.

Úspěšných celovečerních kompozic vytvořila Libuše Hynková (nejen pro ČSSPT) celkem čtrnáct. Kromě toho na pražské konzervatoři iniciovala v roce 1977 vznik třídy zaměřené na lidový tanec. Spolupracovala i s amatérskými folklorními soubory, zejména se Souborem písní a tanců Škoda Plzeň (dnešní Mladina). Tak vznikly choreografie Husaři, Robota je zrušena a Žito, žitečko na hudbu Josefa Krčka.

Libuše Hynková byla ve svém oboru vynikající, průkopnickou osobností, která ovlivnila dlouhou řadu následovníků.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.