Kilogram kávy za 19 tisíc: Válečné Vánoce plné nouze a solidarity

První válečné Vánoce byly poznamenány přílivem uprchlíků z pohraničí, kteří po mnichovské dohodě přišli o své domovy. V provizorních ubytovnách, jako byly sokolovny a školy, našli útočiště Češi, němečtí antifašisté i židovští uprchlíci. Solidarita českého obyvatelstva byla obdivuhodná – skauti organizovali sbírky, lidé darovali oblečení, peníze a hračky, a dobrovolníci z Červeného kříže rozdávali cukroví a stromky. Přesto se našli i lidé, kteří na uprchlících vydělávali, například zvyšováním nájmů nebo organizováním falešných sbírek.

Tradiční vánoční kapr byl během války téměř nedosažitelný. V roce 1940 na něj lidé stáli šestihodinové fronty, o rok později už nebyl k dostání vůbec. Místo něj se do Protektorátu dovážely želvy, které však mnoho lidí nedokázalo zabít, a tak se některé staly domácími mazlíčky. Na vánočních stolech se objevovala i bramborová vánočka, levná alternativa, kterou si pamatovali i pamětníci z Plzeňska. Recept byl skromný: 20 dkg vařených nastrouhaných brambor, 60 dkg mouky, 10 dkg cukru, 5 dkg margarínu, 2,5 dkg droždí a trocha mléka. Těsto se zadělalo, nechalo vykynout, upletlo se do tvaru vánočky a peklo se dozlatova.

Životní podmínky se však během války stále zhoršovaly. Nedostatek základních potravin vedl k rozmachu černého trhu, kde ceny stoupaly do astronomických výšin. Válečné Vánoce tak byly nejen svátky skromnosti, ale i obrovské solidarity, která pomáhala lidem překonat těžké časy.