Kolik druhů borovice znáte? Na Šumavě jich roste hned několik

25. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Borovice rašelinná

Borovice na Šumavě sice není tak častá jako jinde v ČR, za to tady roste na rozličných stanovištích a v pestré škále druhů. Asi všem nejznámější je borovice lesní, ale na Šumavě se vyskytuje ještě borovice blatka, borovice horská a také řada kříženců. Šumavská borovice lesní dokonce tvoří dva místní ekotypy. 

Borovice lesní patří mezi druhy jehličnanů, které se relativně hojně pěstují v hospodářských lesích. Z tohoto pohledu je totiž po smrku nejčastěji pěstovanou dřevinou. Její dřevo se často využívá ve stavebnictví, nábytkářství, ale užitek přináší i v hornictví nebo se z něj vyrábějí železniční pražce. Jenže Šumava není úplně typickým domovem borovice lesní.

Borovice v NP Šumava

„Podmínky pro její růst tady nejsou tak úplně dobré. Podobně jako bříza je schopná růst na velice rozličných stanovištích od těch mokrých až po úplně ty suché, od písčitých půd až po skály. Je to proto, že nedokáže významně konkurovat ostatním dřevinám, které jsou konkurenčně schopnější, ať už jsou to smrky, buky nebo třeba jedle. Přirozeně se s borovicí můžeme setkat na nějakých skalách, reliktních borech nebo na nějakých místech, kde došlo k nějakému rychlejšímu rozvrácení porostu, protože pro svojí přirozenou obnovu potřebuje více světla," vysvětluje náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava Jan Kozel.

Jako doma jsou na Šumavě dva jiné druhy borovic – borovice rašelinná a borovice blatka. Jak už jejich druhové názvy napovídají, tyto druhy rostou hlavně v podmáčených oblastech rašelinišť a dalších typech mokřadů a jsou k tomu uzpůsobeny. Nejedná se tedy o statné až 40 metrů vysoké stromy, jako v případě borovice lesní, ale spíše o stromy nižšího vzrůstu nebo keřovité formy, ve kterých ty nejtlustší jedinci mají průměr kmene okolo deseti centimetrů.

Na Šumavě se setkáme ještě s jedním specifickým druhem

Z těch nižších, keřovitých je to borovice horská, která roste například na Trojmezné hoře v těch nejvyšších polohách. To je borovice, kterou známe třeba z Krkonoš, z těch nejvyšších poloh, kde převládá vliv klimatu a ne vliv půdy. Naopak ta borovice rašelinná roste hlavně na rašeliništích. Borovice se podobně jako břízy mezi sebou kříží, takže můžeme najít křížence mezi blatkou a borovicí lesní a podobně. Takže je to velice pestrý, proměnlivý druh.

Borovice rašelinné nebo borovice blatky je možné vidět například na Jezerní, či Tříjezerní slati. Borovici horskou zase v oblasti kamenného moře u Plešného jezera. Nebyla by to ale Šumava, kdyby nenabídla něco extra. Ve dvou lokalitách se totiž pěstovaly místní ekotypy odolných borovic. Jednalo se o borovici stožeckou a borovici frauentálskou. Jak názvy napovídají, pěstovaly se na jihu Šumavy v okolí Stožce a na západě nedaleko Prášil u dnes zaniklé obce Frauental.

autor: Jan Dvořák | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...