Krakowiak, sedlcké i karičky zněly plzeňským studiem
„Veselá ta krajina, kde sa milá zrodila...“ Sympatický cimbalista usedl za cimbál, přidali se ostatní krojovaní muzikanti a od prvních tónů bylo zřejmé, že další festivalový koncert, který se v plzeňském studiu Českého rozhlasu Plzeň každoročně koná v rámci Mezinárodního folklorního festivalu CIOFF Plzeň, bude zážitkem. A byl!
Mezinárodní folklorní festival CIOFF Plzeň je už tradiční akcí, na kterou se příznivci lidového umění v Plzni i okolí dlouho dopředu těší a pokaždé všechny festivalové scény zaplní do posledního místečka. Jedním z míst, kde se s festivalovými účastníky můžete pravidelně potkávat, je velké hudební studio Českého rozhlasu Plzeň.
Letos v červnu bylo studio svědkem dalšího muzikantského setkání, které dokonce neslo přívlastek mezinárodní. Vybraní festivaloví účastníci - Cimbálová muzika Ohnica z Uherského Hradiště, muzika slovenského souboru Borievka z Košic i muzika polského souboru Krakus z Krakova spojily síly a společně připravily hodinový pořad, který nadšeně sledovali nejen diváci v hledišti, ale koncert se samozřejmě zároveň natáčel i pro další rozhlasové využití.
V pondělí já kořaličku pijem…
Milostné i pijácké písničky z moravského Dolňácka, temperamentní tance z východního Slovenska téměř zvedající diváky ze sedaček i polské zadumané melodie a písně o tom, jak „plyne Visla, plyne po polské krajině…“ – to vše během koncertu zachytily rozhlasové mikrofony. Zvláštní posluchačský zážitek navíc poskytla virtuózní instrumentální čísla v podání moravských muzikantů nebo karičkové piesne (z obce Parchovany) předvedené zpěvačkami slovenského souboru Borievka a capella, pouze za rytmického tanečního podupávání. Radost poslouchat!
Záznam koncertu tří lidových muzik, který se uskutečnil v Českém rozhlasu Plzeň v rámci 18. Mezinárodního folklorního festivalu CIOFF Plzeň 2014, si poslechněte ve 2 částech.
Muzika vznikla na přelomu roku 2005 a 2006 původně jako doprovodné uskupení muzikantů na absolventský koncert, její obsazení tvoří převážně středoškoláci a vysokoškoláci. Muzika se zaměřuje na interpretaci písňového a tanečního repertoáru hradišťského Dolňácka, ale nebrání se ani hudebním výletům do jiných regionů nebo žánrů. Muzika pravidelně vystupuje na domácí scéně i v zahraničí a spolupracuje s folklorními soubory a sólisty z Uherskohradišťska. Název Ohnica znamená hořící trávu na poli v podzimním slunci, ale symbolizuje i temperament a ohnivost hudebního projevu této cimbálové muziky.
Umělecký vedoucí: Mgr. Jan Káčer
Počátky folklorního souboru Borievka (borievka = slovensky jalovec, ze kterého se vyrábí borovička) při Občanském sdružení Borievka, Košice spadají do roku 1979. Repertoár souboru je zaměřený na folklor východoslovenského regionu - oblastí Zemplín, Šariš, Spiš a Abov se zřetelem na zachování čistoty původního tanečního a hudebního projevu. Soubor se pravidelně prezentuje na folklorních festivalech a slavnostech na Slovensku i ve světě, za své umění již získal množství ocenění - mj. titul laureát festivalu Akademická Nitra v letech 2004 a 2006.
Ředitel: Michal Noga
Umělecký vedoucí a choreograf: Ján Vajda
Vedoucí lidové hudby a primáš: Radoslav Kertis
Krakus je nejstarším studentským folklorním souborem v Polsku. V roce 1949 ho na Univerzitě vědy a techniky v Krakově založil Wiesław Białowšs. Soubor se věnuje tradičnímu lidovému umění z oblastí Krakov, Silesia, Rzeszów, Sącz, Lublin, Kielce, Łowicz, Żywiec a Beskydy a pracuje s autentickým materiálem, který je s citem scénicky zpracovaný a dává vyniknout rozmanitosti jednotlivých polských regionů. Soubor je nositelem celé řady ocenění. Během své dlouhé existence se úspěšně prezentoval nejen na mnoha místech Evropy, ale také v Asii, Africe a Severní i Jižní Americe.
Vedoucí souboru: Maciej Jędrzejek
Vedoucí hudební složky: Wojciech Knapczyk
Vedoucí pěvecké složky: Tomasz Widomski
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Putin přijal slovenského premiéra Fica. ‚Naše politika míří opačným směrem než do Ruska,‘ reaguje Fiala
-
Útočník z Magdeburku opakovaně hrozil spácháním trestných činů. Za nebezpečného ale označen nebyl
-
Kulturní války na Slovensku? Jen zástěrka pro ovládnutí institucí, míní konzervativní novinář
-
Trefa Jágra nestačila, Sparta na Kladně vyhrála 4:2 díky výborné druhé třetině. Třinec zdolal Budějovice
