Královna šansonu slaví

Haně Hegerové v žilách koluje, jak říká, rakousko-uherská krev. Babičky pocházely z Vodňan a z Českého Krumlova, jeden dědeček byl Slovák, druhý Maďar. Když se 20. října 1931 narodila, vymyslela jí jedna z babiček jméno Carmen. Po tatínkovi zdědila příjmení Farkašová. Rodina Farkašů patřila v předválečné Bratislavě k zámožným. Otec byl bankovní ředitel, takže si mohli dovolit služku. Hana Hegerová nikdy nebyla štikou hitparád a nestala se jí ani v 90. letech. Pokračovala ve střídmém koncertování, na její recitály bylo stále beznadějně vyprodáno.

Za vysokou laťku, kterou nastavila především sama sobě, byla českou Akademií populární hudby oceněna roku 1994 uvedením do síně slávy. Nekorunovanou královnu českého šansonu zahraniční kritici nazývali Velkou dámou šansonu, Piaf z Prahy, nebo také Šansoniérkou se slovanskou duší. Hana Hegerová se odvážila i do Mekky francouzského šansonu, do pařížské Olympie, zpívala tam francouzsky a obstála víc než čestně. Zpívala i v německy mluvících zemích, a tím prokázala sílu své osobnosti. Česká šansoniérka Hana Hegerová nás o své výjimečnosti přesvědčila mnohokrát.