Krasohled, kouzelný bubínek nebo kukátko. Optické hračky v 19. století přitahovaly pozornost i dospělých

Krasohled, kukátko, stínohry, laterna magica… To vše se objeví v tomto Špalíčku. Jako každé první pondělí v měsíci míříme do Národopisného muzea Plzeňska a podíváme se na to, jak vypadaly optické hračky v 19. století. Připravila Michaela Vondráčková.
Že si v minulosti děti hrávaly jen s dřevěnými koníky a látkovými panenkami? Ale kdepak! I dětské hračky reagovaly na přirozený vývoj doby a během technické revoluce v 19. století tak přicházely nové trendy a docházelo k rozšiřování sortimentu hraček. Zvláštní místo v něm měly hračky optické, které byly svého času vzrušující i pro dospělé.
Je pochopitelné, že velké rozdíly bývaly v minulosti mezi hračkami z venkova a těmi z měst. Zatímco na venkově si děti vystačily s hračkami vyráběnými ze dřeva a dalších dostupných materiálů, ve městech se postupem času hračky staly produktem průmyslové výroby. Jednalo se především o plechové a mechanické hračky, které často upoutávaly i pozornost dospělých. Ve staré Plzni bývalo velké hračkářství ve slavném Říhovském domě, který stával na rohu náměstí a dnešní Prešovské ulice.
Hračky a optika - jde to dohromady?
V 19. století v reakci na technický pokrok začaly vznikat hračky, které využívaly optiku. Mezi jednu z nejznámějších a dobře dostupných hraček fungujících na světlo patřil kaleidoskop (nazývaný také krasohled). Tahle optická hračka byla vytvořená v roce 1816 ve Skotsku a nekonečný počet symetricky se měnících mozaik vlastně baví děti dodnes. Světelné efekty jsou dobře patrné i na stínohrách využívaných ve stínových divadlech a oblibu si ve své době získalo i tzv.kukátko – to fungovalo jakopřenosná skříňka s otvory pro oči, kterými se pozorovaly osvětlené obrazy uvnitř.
Camera obscura a kouzelný bubínek
Mezi oblíbené optické hračky bývá zařazovaná také camera obscura. Ta využívala optický princip, podle kterého světlo dopadající malým otvorem do "tmavé komory" promítá horizontálně i vertikálně převrácený obraz na její zadní stěnu. Kouzelným bubínkem bývá označovaný zoetrop, ve které vyměnitelné otočné pásky fázových obrázků simulovaly pohyblivé obrazy.
Laterna magica
Samostatnou kapitolou je laterna magika. Její název pochází z latiny a v překladu znamená kouzelná lampa (lucerna, svítilna). Laterny bývaly skříňky vyráběné ze dřeva nebo černého plechu a jako zdroj světla jim sloužily svíčky nebo obloukové lampy. Jednalo se o přístroj se zdrojem světla odrážejícím se od vydutého zrcadla. Paprsky světla byly dále soustřeďované do objektivu, který promítal diapozitiv na projekční stěnu. Vznik laterny magiky (označované za nejstarší promítací přístroj) se datuje do poloviny 17. století, velkou oblibu si získala ve 2. polovině 19. století.
Výstavu nazvanou „Plzeň ve století světla“, která probíhá v rámci 37. festivalu Smetanovské dny a kde najdete celou řadu zajímavých předmětů včetně optických hraček, můžete momentálně navštívit v hlavní budově Západočeského muzea v Plzni. Potrvá až do 4. června.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Odvody v Rusku? ‚Komisaři lovili mladé muže a cpali jim povolávací rozkazy,‘ popisuje Procházková
-
Šéf agrárníků jižní Moravy: Opatření na slintavku a kulhavku nestačí. Musíme nonstop sprchovat auta
-
Bradáčová je loajální sama k sobě. Bude chtít, abychom o ní v nové funkci slyšeli, očekává Slonková
-
Za bezchybným úsměvem budoucnost Francie? Bardella zatím odmítá, že je ‚plán B‘ po Le Penové