Krasohled, kouzelný bubínek nebo kukátko. Optické hračky v 19. století přitahovaly pozornost i dospělých

3. duben 2017
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Plechová laterna magika. Kolem roku 1860

Že si v minulosti děti hrávaly jen s dřevěnými koníky a látkovými panenkami? Ale kdepak! I dětské hračky reagovaly na přirozený vývoj doby a během technické revoluce v 19. století tak přicházely nové trendy a docházelo k rozšiřování sortimentu hraček. Zvláštní místo v něm měly hračky optické, které byly svého času vzrušující i pro dospělé.

Je pochopitelné, že velké rozdíly bývaly v minulosti mezi hračkami z venkova a těmi z měst. Zatímco na venkově si děti vystačily s hračkami vyráběnými ze dřeva a dalších dostupných materiálů, ve městech se postupem času hračky staly produktem průmyslové výroby. Jednalo se především o plechové a mechanické hračky, které často upoutávaly i pozornost dospělých. Ve staré Plzni bývalo velké hračkářství ve slavném Říhovském domě, který stával na rohu náměstí a dnešní Prešovské ulice.

Hračky a optika - jde to dohromady?

V 19. století v reakci na technický pokrok začaly vznikat hračky, které využívaly optiku. Mezi jednu z nejznámějších a dobře dostupných hraček fungujících na světlo patřil kaleidoskop (nazývaný také krasohled). Tahle optická hračka byla vytvořená v roce 1816 ve Skotsku a nekonečný počet symetricky se měnících mozaik vlastně baví děti dodnes. Světelné efekty jsou dobře patrné i na stínohrách využívaných ve stínových divadlech a oblibu si ve své době získalo i tzv.kukátko – to fungovalo jakopřenosná skříňka s otvory pro oči, kterými se pozorovaly osvětlené obrazy uvnitř.

Camera obscura a kouzelný bubínek

Mezi oblíbené optické hračky bývá zařazovaná také camera obscura. Ta využívala optický princip, podle kterého světlo dopadající malým otvorem do "tmavé komory" promítá horizontálně i vertikálně převrácený obraz na její zadní stěnu. Kouzelným bubínkem bývá označovaný zoetrop, ve které vyměnitelné otočné pásky fázových obrázků simulovaly pohyblivé obrazy.

Laterna magica

Samostatnou kapitolou je laterna magika. Její název pochází z latiny a v překladu znamená kouzelná lampa (lucerna, svítilna). Laterny bývaly skříňky vyráběné ze dřeva nebo černého plechu a jako zdroj světla jim sloužily svíčky nebo obloukové lampy. Jednalo se o přístroj se zdrojem světla odrážejícím se od vydutého zrcadla. Paprsky světla byly dále soustřeďované do objektivu, který promítal diapozitiv na projekční stěnu. Vznik laterny magiky (označované za nejstarší promítací přístroj) se datuje do poloviny 17. století, velkou oblibu si získala ve 2. polovině 19. století.

Výstavu nazvanou „Plzeň ve století světla“, která probíhá v rámci 37. festivalu Smetanovské dny a kde najdete celou řadu zajímavých předmětů včetně optických hraček, můžete momentálně navštívit v hlavní budově Západočeského muzea v Plzni. Potrvá až do 4. června.

autoři: Michaela Vondráčková , Marie Klečatská
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.