Krém jin jang aneb dvě podzimní polévky na jednom talíři
„K podzimním krémovým polévkám přidávám květy, na zahradě mi například dlouho do zimy kvete sléz maurský, který je nejkrásnější ze všech rostlin,“ říká autorka květinových kuchařek Jana Vlková, „ten se krásně vyjímá zejména na dýňové a mrkvové polévce. Ale použít můžeme i macešky.“
Jestliže podzim pokročil a květy už umrzly, sáhneme pro něco ze sušených zásob. „Doporučuji např. sušenou topolovku, která má temně rudou barvu. Květiny musí plout na povrchu, aby kontrastovaly s jednobarevností krémové polévky,“ radí propagátorka kytek k jídlu.
Suroviny pro 4 osoby:
2 větší cibule
4 střední brambory
2 lžíce přepuštěného másla
1 l vývaru
sůl (pokud vývar není slaný)
300 g červené řepy
300 g mrkve
1 lžička mleté kurkumy
1 lžička zázvoru
dýňový olej na pokapání
květ slézu maurského a měsíčku lékařského
Postup:
Oloupanou cibuli nakrájíme nadrobno, oloupané brambory na kostičky.
Vezmeme 2 hrnce, v každém rozpustíme 1 lžíci másla, přidáme polovinu cibule a necháme ji zesklovatět.
Pak do nich napůl rozdělíme brambory a krátce orestujeme. Zalijeme vždy polovinou vývaru. V případě potřeby osolíme. Vaříme do změknutí brambor.
Oloupanou řepu nakrájíme na plátky a nasypeme do jednoho hrnce polévky.
Očištěnou mrkev nakrájíme na hrubá kolečka a přidáme do druhého hrnce.
Obě polévky vaříme do změknutí zeleniny. Potom přidáme do mrkve kurkumu a do řepy zázvor.
Každou polévku zvlášť rozmixujeme.
Nalijeme do talířů, vždy ze strany, aby se polévky nespojily. Nožem protáhneme ústřední křivku. Ozdobíme dýňovým olejem, naaranžujeme květy a podáváme.
Tipy a triky
Kdyby byly polévky příliš řídké, zahustíme jíškou.
Kdo má rád sametovou chuť krémové polévky, může přidat smetanu.
Kombinovat můžeme i další krémové polévky: dýňovou, hráškovou, špenátovou, a to s výše uvedenými i mezi sebou navzájem.
Květy by měly být k polévkám kontrastní.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
