Křestní svíce, hromničky, voskové portréty i obětiny – znáte staré řemeslo voskařské a jeho výrobky?

Až do 1. poloviny 19. století se voskovými svícemi svítilo obvykle jen v panských domech, v lidových světnicích se používaly svíce lojové. Snad každé větší město mívalo svoji voskařskou dílnu, kde pracoval voskař. Voskařství bývalo často spjaté s perníkářstvím, protože obě řemesla využívala produkty od včel: perníkáři med a voskaři vosk.

Sloupky, křestní svíce, hromničky

Oblíbenými voskařskými výrobky, které se prodávaly v zimním období, byly dlouhé úzké svíčky tzv. sloupky. Zapalovaly se při rorátních mších. Populární byly sloupky modelované do rozličných tvarů (např. ve tvaru knihy nebo kulovité sloupky připomínající tvar klubíčka, bohatě zdobené barevnými voskovými květy a lístky). Zajímavé ukázky tzv. sloupků obsahují třeba sbírky Národopisného muzea Plzeňska – i když celkově se (vzhledem k trvanlivosti materiálu, který rychleji degraduje) předmětů z vosku zachovalo poskrovnu.

8 fotografií

Svíce se v lidovém prostředí opečovávaly, šetřilo se jimi a nechávaly se hořet jen krátkou chvíli. Sloužily jako předměty při různých obřadnostech. Křestní svíce se dávala darem, na hromnice se nechávaly světit tzv. hromničky a třeba v šestinedělí se u koutu šestinedělky zapalovala svíce společně s modlitbou ke sv. Markétě, patronce rodiček, jejíž obrázek byl umístěný na poličce.

Voskové portréty i obětiny

Pomocí forem voskaři zhotovovali také „obětiny“, které nacházely největší odbyt při poutích. Duté voskové plastiky rozmanitých tvarů našly své místo v lidové religiozitě. Velmi často zpodobňovaly hospodářská zvířata, části těla, údy nebo celé postavy. Obětování voskové nohy, která napodobovala skutečnou nemocnou končetinu, mělo dotyčnému přinést kýžené uzdravení…Technicky náročnější předměty z vosku byly často zhotovovány v klášterech, kde voskové figury svatých stály na podstavci pod skleněným poklopem. A zajímavé jsou třeba i voskové portréty, které si měšťané nechávali zhotovovat na zakázku.