Ladislav Lašek: Šedesátá léta byla plná naděje
Rovných padesát let učil na západočeských středních školách češtinu Ladislav Lašek. Začínal v Sokolově, jeho posledním učitelským místem bylo Masarykovo gymnázium v Plzni.
V 15 letech zažil konec války a osvobození. Pamatuje nálety, pamatuje strach, který nelze zapomenout do konce života a který lze slovy popsat jen stěží. Pamatuje americké vojáky a jejich chování formované svobodou.
Poprvé stál před třídou v 18 letech – to bylo v roce 1948. Zažil se svými studenty temná padesátá léta, zažil kruté řádění komunistů. Ale zažil také naději let šedesátých, která považuje za nejkrásnější.
Snažil se studentům předávat především lásku k českému jazyku a literatuře. V jeho hodinách se hodně recitovalo, často se hrálo divadlo. V hodinách češtiny nebo po vyučování. Tak vznikla šíráníčka – odpolední či podvečerní setkávání studentů s poezií, dramatickými texty, zkrátka s literaturou.
Co považuje za svůj největší pedagogický úspěch? Patří politika do hodin literatury? Je učitel zároveň vychovatelem? A co si Ladislav Lašek myslí o současném centrálním testování a státní maturitě? Také o tom si s ním povídá Jan Anderle.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
