Ladislav Lašek: Šedesátá léta byla plná naděje
Rovných padesát let učil na západočeských středních školách češtinu Ladislav Lašek. Začínal v Sokolově, jeho posledním učitelským místem bylo Masarykovo gymnázium v Plzni.
V 15 letech zažil konec války a osvobození. Pamatuje nálety, pamatuje strach, který nelze zapomenout do konce života a který lze slovy popsat jen stěží. Pamatuje americké vojáky a jejich chování formované svobodou.
Poprvé stál před třídou v 18 letech – to bylo v roce 1948. Zažil se svými studenty temná padesátá léta, zažil kruté řádění komunistů. Ale zažil také naději let šedesátých, která považuje za nejkrásnější.
Snažil se studentům předávat především lásku k českému jazyku a literatuře. V jeho hodinách se hodně recitovalo, často se hrálo divadlo. V hodinách češtiny nebo po vyučování. Tak vznikla šíráníčka – odpolední či podvečerní setkávání studentů s poezií, dramatickými texty, zkrátka s literaturou.
Co považuje za svůj největší pedagogický úspěch? Patří politika do hodin literatury? Je učitel zároveň vychovatelem? A co si Ladislav Lašek myslí o současném centrálním testování a státní maturitě? Také o tom si s ním povídá Jan Anderle.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
