Lékařů a zdravotnického personálu ze zahraničí v našich nemocnicích přibývá

4. květen 2017

Téměř všechny nemocnice v Česku řeší nedostatek lékařů a zdravotnického personálu. Zatímco lékaři a sestry od nás odcházejí do Německa a Rakouska, jejich kolegové z východu zase míří k nám. Mnohé nemocnice v tom vidí řešení, jak neslevit z nastavené péče nebo jak dokonce uchránit některá oddělení před uzavřením.

Zahraničních pracovníků by tak uvítaly mnohem víc. Jenže aby takový lékař, třeba z Ukrajiny, mohl pracovat v české nemocnici, musí absolvovat náročný proces. Zdaleka ne každý ho vydrží, a zdaleka ne každý jím projde.

„Dala jsem inzerát na internetu, na který se ozval ředitel této nemocnice. Domluvili jsme se na termínu pohovoru. Potom jsem úspěšně složila písemné zkoušky a přibližně za rok jsem přijela sem,“ vzpomíná třicetiletá Ukrajinka Liudmyla Bratashchuk, která už rok pracuje na interně v sušické nemocnici. Než přijela do Čech, učila se češtinu a vyřizovala nezbytnou administrativu. Mimo jiné vízum, za které se ale prostředníkům běžně platí zhruba 1000 eur.

„My tady ukrajinské a jiné lékaře z východu teď nutně potřebujeme. Ti ale od začátku musí zvládnout řadu překážek od různých povolení až po všemožná přezkušování. Přijde mi, že je to až na hraně šikany,“ naráží ředitel sušické nemocnice Martin Straka na náročný proces, který tady musejí lékaři i sestry ze zemí mimo EU absolvovat. Čekají na ně tři hlavní překážky, a to získání pracovního povolení, tedy zaměstnaneckou kartu, zvládnutí jazyka a uznání vzdělání.

Podle mluvčího Zdravotnického holdingu Plzeňského kraje Jiřího Kokošky má výhodu absolvent ze známé renomované školy. V tom případě mu ministerstvo zdravotnictví pravděpodobně titul uzná. Horší je to v případě, že uchazeč studoval v menší soukromé škole. Tam mohou nastat pochybnosti o jeho znalostech a titul uznaný být nemusí. Potom co je ale diplom uznán, musí ještě zájemce svoji odbornost dokázat aprobační zkouškou.

Náročné zkoušky a testování

Zkouška má čtyři části, dvě písemné, které mohou uchazeči, skládat ještě doma a v některém vybraném světovém jazyce. Třetí zkouška už je praktická. Tu musí provádět uchazeč v nemocnici na akreditovaném pracovišti a k tomu je potřeba příslib zaměstnání v dané nemocnici. Poslední a nejkritičtější částí je zkouška v českém jazyce.

Na uchazeče čeká i složitá série administrativních úkonů. A když už splní všechny podmínky, nastupuje třeba i zkušený primář do české nemocnice jako lékař absolvent. A pracovní povolení mu navíc platí jen dva roky.“ Nemocnice v Plzeňském kraji by v současnosti potřebovaly zhruba 20 lékařů, to je skutečná potřeba. K tomuto bychom ale nabrali ještě dalších dvacet lékařů,“ doplňuje Jiří Kokoška.

Krajské nemocnice prý ročně kontaktuje zhruba sto lékařů ze zahraničí. Po celém náročném procesu ale nastoupí maximálně dva.

autoři: en , jik
Spustit audio