Lidové šperky a poklady našich předků z „přítruhlíčku“
Korunky pro nevěstu, jehlice k čepení, čelenky s korálky a foukanými perličkami - to je malý výčet lidových šperků ze západních Čech, které se dochovaly ve sbírkách Národopisného oddělení Západočeského muzea v Plzni. Dědily se po několik generací a s velkou pečlivostí se uchovávaly v tzv. „přítruhlíčku“ – přihrádce v truhle na oblečení.
Lidový šperk v minulosti neplnil pouze funkci estetickou, zdobnou - velmi důležitou byla i jeho funkce sociální, kdy byl ukazatelem sociálního zařazení majitele (např. snubní prsten jako významný ukazatel rodinného stavu) a také funkce praktická (např. zdobené jehlice ke kuželům nebo spony, kterými se zapínal výstřih u rukávců).
Poklady z domácího přítruhlíčku
Lidé si v minulosti většinou nemohli dovolit drahé kameny a zlaté šperky, a tak hledali alternativy. Ve sbírkách Národopisného muzea Plzeňska se dochovaly lidové šperky vyrobené hlavně z rohoviny, cínu nebo skla. Šperky se dědily po několik generací a ve světnici měly své stálé místo - pečlivě byly uschovány většinou v tzv. „přítruhlíčku“, přihrádce umístěné na kratší straně truhly, do které se ukládal sváteční oděv.
Jehlice, korunky a čelenky pro nevěsty
V muzejních sbírkách lidových šperků dnes nalezneme jen málo takových, které jsou dnes běžné - náušnic nebo prstenů. Jak a čím se tedy naši předci zdobili? Jako první se sběru a popisu lidových šperků v západních Čechách věnoval zakladatel Národopisného muzea Plzeňska Ladislav Lábek. Tomu se podařilo nasbírat a popsat například měděné a mosazné jehlice k čepení svobodných dívek. Za šperk považoval také cínové jehlice ke kuželi (pro svou bohatou zdobnost bývaly oblíbeným darem chlapců pro děvčata a získaly ráz lidového šperku). V muzejních sbírkách jsou zastoupené také třeba tzv. korunky pro nevěstu z Chotěšovska nebo čelenky se skleněnými korálky, dracounem a foukanými perličkami z čepení pro nevěstu z Chodska.
Růžence, amulety a škapulíře
Zajímavou skupinu předmětů představují amulety, škapulíře a růžence – předměty, kterým naši předci přikládali magický a ochranný význam. Kromě prostých tvarů a materiálů (např. klokočí) se postupem času objevovaly i tyto předměty ve velmi zdobné variantě – v Národopisném muzeu Plzeňska tak můžete dodnes obdivovat třeba dochovaný amulet z achátu ve tvaru srdce lemovaný stříbrem, ale i další poklady ze života našich předků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
