Louis Armstrong: Hello, Dolly

4. srpen 2023

V roce 1965 navštívil americký trumpetista a zpěvák Louis Armstrong se svou skupinou All Stars na 10 dní Československo a vystoupil v pražské Lucerně. Jeho koncert moderovala dvojice Jiří Suchý a Jiří Šlitr. Akce se tehdy stala významnou společenskou událostí.

8. ledna v roce 1965 se v československém tisku, jmenovitě v listu Průboj, objevila zpráva sdělující, že u nás vystoupí jedna z nejvýraznějších osobností jazzové hudby, světově proslulý trumpetista a zpěvák Louis Armstrong. Zpráva dále uváděla, že vzhledem k tomu, že je jisté, že o koncerty bude velký zájem, budou do Prahy vypraveny zvláštní zájezdy. Hlásit se můžete již nyní.

Zprvu se uvažovalo o tom, že se vystoupení bude konat na stadionu v Holešovicích, ale brzy se zjistilo že celá událost si zaslouží jiné kulisy. Jak víme, koncerty se nakonec uskutečnily v Lucerně, jen se zpočátku nevědělo, kolik jich bude. Uvažovalo se o dvanácti, po té o devíti a nakonec jich bylo sedm. Louis Armstrong byl po dvouletém odpočinku, který si dal od nahrávání ve výborném stavu a plný optimismu, neboť LP Hello, Dolly získalo několik cen a jako výborného muzikanta ho objevila i mladší generace, což pro, jak se tehdy psalo 65letého jazzmana, je jistě potěšující. Až později se zjistilo, že se Armstrong nenarodil v r. 1900, ale o rok později. Ve starších encyklopediích najdeme ještě rok 1900. Koncertů v roce 1965 se účastnily i známé osobnosti tehdejšího Československa. Pražský koncert se pro mnoho jeho českých a slovenských fanoušků stal nezapomenutelným hudebním zážitkem.

Hit Hello, Dolly vyhrál cenu Grammy za píseň roku 1965 a Armstrong obdržel cenu za nejlepší mužský vokální výkon. Skladba zazněla i ve stejnojmenném filmu z roce 1969.

autor: Zdeněk Raboch | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.