Malé šumavské Lurdy najdete nedaleko Srní
Hauswaldská kaple na Šumavě je pozoruhodným místem, kam se v minulosti vydávaly davy poutníků. Nachází se nedaleko Srní a najdete u ní dokonce léčivý pramen. Ten má lidem pomoci s nejrůznějšími neduhy, zejména pak s očními chorobami a vadami.
„Jedná se o jedno z nejznámějších poutních míst na Šumavě. Proslulost nabylo díky léčivé vodě, která přibližně 120 m odsud vyvěrá. Systém dřevěných žlabů překonává celkem 53 kamenů ze šumavských potoků. Těch je přesně tolik, kolik je korálků na růženci,“ sdělil v úvodu pracovník Správy Národního parku Šumava Josef Štemberk, který dále pokračoval:
„Je zde uveden také žalm z bible: Kdo žízní, ať přistoupí a napije se této pramenité vody. Ta voda padá do rukou ze skla, které jsou otevřené, a je to vlastně takové nabídnutí vody k napití. Pramen může pomoci s různými neduhy, zejména na zrak má blahodárné účinky. Jen není známo, jestli se v této vodě máte umýt, nebo se jí napít.“
Záchrana žen před medvědem
Dnes na místě najdeme už jen základy kaple, respektive kaplí. Stály tady totiž hned tři. První z nich má historii dlouhou více než 200 let: „K tomuto místu se váže pověst o záchraně dvou žen před napadením medvědem, kdy se s modlitbou obrátily na Pannu Marii. Ta je ochránila a medvěd odešel. Tyto ženy sem na strom z vděčnosti umístily obrázek Panny Marie, který byl jistě od té doby několikrát vyměněný. Následně zde v roce 1820 vznikla první kaple, která ale kapacitně nestačila, jelikož sem neustále proudily davy poutníků.
Brzy poté vznikla naproti přes cestu druhá kaple, a nakonec i třetí, největší. Ta byla postavena po roce 1900, a to už byl takový lesní kostelík. Po druhé světové válce, komunistickém převratu a odsunu německého obyvatelstva tady vadil. Nejen, že byl německý a církevní, ale měl být také místem úkrytu pro diverzanty a lidi, kteří utíkali za svobodou na západ. Údajně z bezpečnostních důvodů byl tedy 14. září roku 1957 kostelík vyhozen do povětří,“ popsal pracovník.
Ruiny kostela pomalu splývaly s lesem a postupně zarůstaly nálety, a to zhruba až do roku 2005. „Ku příležitosti výročí narození Karla Klostermanna přišla myšlenka na obnovu tohoto místa. Známý šumavský spisovatel totiž také napsal o této lokalitě a o pouti ke kapli. Zmiňuje se o tom v povídce Červené srdce,“ řekl Josef Štemberk.
Obraz Panny Marie Lurdské se z kaple podařilo zachránit a po sametové revoluci byl umístěn do kostela v Srní. Již dříve neslo toto místo označení Šumavské Lurdy právě díky tomuto obrazu a spojitosti se zázračnou vodou v Lurdách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.