Masopust
Původně tedy slovo masopust označovalo dobu, kdy se podle církevních zvyklostí nejedlo maso a jako masopust byla označována doba velikonočního či lépe předvelikonočního půstu - od Popeleční středy do Velikonoc. Tento původní význam se však kromě staroslověnštiny nedochoval v žádném ze současných slovanských jazyků, ani v češtině. Postupně se slovem masopust začal označovat jiný úsek roku - doba trvající od Tří králů- od 6. ledna , doba po Vánocích až do Popeleční středy, která je začátkem velikonočního půstu. Postupně se ve shodě s liturgickým kalendářem zúžil časový význam na označení tří dnů před Popeleční středou- na označení neděle, pondělí a úterý před Popeleční středou. Tyto dny nabyly velkého významu hlavně v lidovém prostředí, byly a často ještě jsou obdobím maškarních průvodů, bálů a veselení. V lidovém prostředí byl přípravným dnem na masopust také tzv. tučný čtvrtek neboli tučňák - čtvrtek před masopustní nedělí.
Dnes má ale slovo masopust význam jiný, označuje spíše celé období po Vánocích, tedy celé období veselí před velikonočním půstem. V jiných evropských jazycích se masopust označuje také jako karneval. Karneval je slovo přejaté do češtiny z italštiny. Carni vale-původně znamená dej vale masu, opusť maso, dej sbohem masu. I u tohoto dnes mezinárodního slova došlo k podobnému vývoji jako u českého masopustu, z hlediska původního významu karneval je totéž co masopust.
S masopustem souvisí taneční zábavy, bály a plesy. Slovo bál souvisí s řeckým slovem ballidzein - tancovat, ples je slovo všeslovanského původu, dodnes plesat jako archaismus znamená také radovat se. A pokud si ještě vzpomenete na slova reduta a šibřinky nebo se s nimi setkáte v literatuře, mohli bychom připomenout, že reduta jako název plesu pochází z latiny, kde reductus znamená odlehlý, na stranou ležícím místě. Postupně se jako reduta označovalo místo taneční zábavy, později zábava sama. Slovo se užívalo pro označení taneční zábavy především v 19. století.
Šibřinky vybral jako slovo označující původně sokolské taneční zábavy Miroslav Tyrš,myslím, že se se šibřinkami můžeme setkat jako se slovem obnoveným i dnes. Ve staré češtině označovaly šibřinky jakékoli pošetilosti.
Dotazy posluchačů:
Jak mám správně vytvořit tvar 7. p. množného čísla slova rameno - je rameny nebo ramenama?
Podle platné kodifikace je vytvořen správně pro 7. pád množného čísla pouze tvar rameny, tvar ramenama je nespisovný. Slovo rameno dokládá i archaickou podobu prvního pádu jednotného čísla - rámě a druhý pád jednotného čísla může být ramena i ramene.
Co přesně označuje spojení investigativní žurnalistika?
Při výkladu věcného významu zde musíme vyjít z významu přídavného jména - investigativní. Investigativní znamená založený na získávání informací a pátrání po pozadí různých akcí, činů a afér. Investigativní se může vyslovovat krátce a dlouze a ve spojení se slovem žurnalistika označuje určitý typ novinářské praxe, snažící se objasnit pozadí jevů, o nichž novinář informuje. V češtině zaznamenáváme i odvozeniny, např. příslovce - investigativně informovat o něčem, nebo podstatné jméno investigativec ve významu po pozadí věcí pátrající novinář.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Raketa do Charkova doletí za 50 vteřin, utíkat do krytu nemá smysl, popisuje spisovatelka Pekárková
-
Odboráři opustili zasedání tripartity. Chtěli na něm řešit výrok Drobila o tom, že odbory jsou nepřítel
-
Dálnici D1 na Benešovsku pokrylo po bouřce naplavené bahno. Hasiči uklízeli i spadlé stromy
-
Cenu K. H. Borovského získal šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka, uspěl i Jan Fingerland