Měníme vlastním životem dědičnou informaci svých dětí? Epigenetika hledá odpověď
Rodiče mohou ovlivnit zdraví svých dětí i takovými změnami dědičné informace, které nemění kódování DNA. Medicína už prokázala, že epigenetické změny mají vliv přinejmenším na některé typy rakoviny, nemoci srdce a cév, choroby dýchacího ústrojí nebo autoimunitní onemocnění.
Některé pokusy na zvířatech ukázaly, že epigenetické změny mohou fungovat jako určité značky, které ovlivňují, zda a nakolik se konkrétní gen zapne, nebo vypne. Laicky si můžeme představit základní genetickou informaci v DNA třeba jako vybavení domácnosti elektrickými spotřebiči a epigenetickou informaci jako program, který ovlivňuje, kdy, jak silně nebo na jak dlouho se konkrétní spotřebiče zapnou.
Ukazuje se, že uvedené změny mohou být vyvolány faktory životního nebo pracovního prostředí. Roli může hrát, jestli je člověk například vystaven tabákovému kouři, některým těžkým kovům nebo třeba pesticidům. Svou úlohu může sehrát i fyzická aktivita, stres nebo stravovací režim.
Co je epigenetika?
Předpona epi- pochází z řečtiny a má význam na, při. Slovo epigenetika tedy označuje cosi při genetice. Nejčastěji se epigenetika definuje jako obor, který studuje přenos informace z jedné generace na další, aniž by šlo o informaci kódovanou pořadím základních stavebních kamenů DNA. Vědci doposud identifikovali tři molekulární mechanismy, kterými k tomu může docházet. Nejznámějším z nich jsou tzv. epigenetické značky, které si můžeme představit jako jakési záložky v kuchařce, které mohou označovat třeba to, jestli má kuchař určitý recept vařit nebo ne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
