Mezi vůně Vánoc patří hřebíčková, koření se dává do svařáku, punče i do cukroví. Pracny s hřebíčkem jsou top

Jako koření slouží sušená nerozvitá květní poupata hřebíčkovce vonného. „Výnos poupat kolísá mezi 5 až 50 kg z jednoho stromu za sezónu. Poupata se sbírají těsně před rozkvětem a rychle se suší na slunci. Barva se pak změní na tmavě červenohnědou. V této době mají nejvíce aromatických látek. Za slunečného počasí se suší asi 4 až 6 dní,“ popisuje proces získávání hřebíčku celého Jaroslav Dobiáš, spolumajitel plzeňské firmy Koření od Antonína.

Hřebíčkovec vonný pochází z Moluk, souostroví v jihovýchodní Indonésii. V současnosti se pěstuje i v dalších tropických a subtropických oblastech Asie, Austrálie a Afriky s podobnými klimatickými podmínkami. „Většina dnešní produkce hřebíčku je ze Zanzibaru, Jávy, Moluckých ostrovů, Srí Lanky a Madagaskaru. První záznamy o hřebíčku pocházejí z Číny z 3. století před naším letopočtem a do Středomoří se prokazatelně dostal už před naším letopočtem. Pro svou značnou oblibu sehrál hřebíček významnou roli v dějinách zámořských objevů,“ doplňuje kořenář.

Hřebíček je protizánětlivý, zlepšuje krevní oběh

Hlavní složkou silice hřebíčku je eugenol, který se vyznačuje silnými dezinfekčními účinky. „Hřebíček působí protizánětlivě, čehož se využívá hlavně v dentální hygieně. Připravují se z něj různé tinktury a oleje, které se aplikují při zánětech dásní nebo zánětech v oblasti krku. Bývá jednou ze složek mastí, které jsou na plísně a protirevmatické. Doporučuje se při zažívacích problémech a při dýchacích potížích,“ připomíná léčebné uplatnění hřebíčku Štěpánka Janoutová, spolumajitelka Kotvičníkové farmy v Sedlecku.

Podle ajurvédy hřebíček povzbuzuje činnost srdečního svalu a zvyšuje cirkulaci krve. Je považován za afrodiziakum.

Hřebíčkové aroma ladí s nejrůznějšími chutěmi. „Hřebíček se používá při úpravách masa, jater a zvěřiny, v uzenářství, likérnictví, při nakládání ovoce, zeleniny a hub, do omáček a kečupů. Míchá se velice často se skořicí, sójovou omáčkou, kávou, čokoládou, chilli a ovocem,“ říká kořenář Jaroslav Dobiáš.

Hřebíčkem lze dochutit i obyčejnou vařenou rýži. Je součástí worcesterské omáčky, indické směsi garam masala, francouzské quatre épices a mnoha druhů kari. A protože je neodmyslitelně spjatý i s vůní Vánoc, dává se do svařeného vína a punče. Mletý použijeme do perníků, koláčků a vánočního pečiva.

Pracny patří k oblíbeným druhům vánočního cukroví|foto:Profimedia

Kakaové pracny

(podle kořenáře Jaroslava Dobiáše)

Utřeme 250 g změklého tuku s 250 g cukru krystal a 2 vejci.

Přidáme 120 g mletých vlašských ořechů, 70 g kakaa, 500 g hladké mouky a pro chuť půl lžičky mleté skořice, půl lžičky mletého nového koření a půl lžičky mletého hřebíčku.

Vypracujeme hladké těsto a necháme odležet v chladu minimálně 24 hodin.

Formičky na pracny zlehka vytřeme tukem a plníme těstem zhruba do jedné poloviny.

Naplněné formičky dáme na plech a pečeme v troubě předehřáté na 160 °C. Při pečení těsto pěkně vyskočí a vyplní formičky. Doba pečení je 5 až 10 minut.

Upečené pracny hned po vyndání z trouby vyklepneme z formiček a ještě horké obalujeme v moučkovém cukru.