Miroslav Šimandl

5. část "někerejch plzeňskej  vejžbleptů" vám ve Špalíčku nabídne jeho autor Miroslav Šimandl. Listovat bude v Plzeňsko-českém slovníku a přidá k tomu i lidové písničky.

I tento Špalíček lidových písní věnuje Miroslav Šimandl 100. výročí naší republiky. Tentokrát z pohledu trochu netradičního - jak jedli lidé za první republiky?

Zázračný léčitel - tak lidé nazývali pátera Ferdu ze Sušice. Jak a koho léčil? Jaký život sám vedl? I na to se ve Špalíčku lidových písní pokusí odpovědět Miroslav Šimandl.

Tento Špalíček lidových písní věnuje Miroslav Šimandl blížícímu se století Československé republiky. Zamýšlí se nad slušným společenským vychováním.

Jak jsme si pojmenovali některé obce – to je podtitul tohoto Špalíčku lidových písní. Řeč je třeba o Mrchojedech, Hrobu, Pekle, Babíně, Pivnisku a Čuníně. (repríza)

„Někerej z tlletěch plzeňskej vejžbleptů" - to je podtitul Špalíčku, ve kterém Miroslav Šimandl již počtvrté cituje z knihy Jana Hajšmana „Plzeňsko - český slovník".

V tomto Špalíčku zalistuje Miroslav Šimandl ve zpěvníku nazvaném „Čečovické písně". Hudební poklady v něm ukryté - z kraje kolem Čečovic na jižním Plzeňsku. (repríza)

Mnohé zámecké parky a zahrady skrývají nejen nádhernou živou přírodu, ale i mistrovské umění architektů, sochařů a dalších umělců. 

„Otevřeme česneku dveře dokořán", to je podtitulek tohoto Špalíčku lidových písní. Připravil ho Miroslav Šimandl, který bude opěvovat česnek ve všech jeho podobách.

Dát někomu chléb a hry, uvítat chlebem a solí nebo nechat někoho jen o chlebu a vodě… všechna tato ustálená spojení naznačují, jak moc je pro naši kulturu chléb důležitý.