Muž v černém. Další z populárních kriminálních příběhů Jiřího Marka. Kam zmizela záletná panička, se snaží vypátrat i mladý pražský soudničkář
Jednoho srpnového dne zmizela choť inženýra jedné menší pražské továrny. Žádná mrtvola, která by mohla být touhle záletnou paničkou, se v Praze zatím nenašla. V takovém případě se nedá dělat nic jiného než čekat. Ale mladý soudničkář vycítil uprostřed nudné okurkové sezony příležitost … To by byl, panečku, skvělý článek, řekl si budoucí geniální detektiv s lulkou v zubech a kostkovanou čepicí na hlavě.
Muže v černém najdeme v knížce Panoptikum starých kriminálních příběhů, která vyšla poprvé v roce 1968.
Jiří Marek, vlastním jménem Josef Jiří Puchwein, se narodil v květnu 1914 v Praze. Vystudoval češtinu a němčinu na pražské filozofické fakultě. Po ukončení vysokoškolských studií učil v jižních a východních Čechách a nakonec v Praze, kde v polovině 40. let zůstal natrvalo. V roce 1945 vstoupil do KSČ. Pracoval jako redaktor Lidových novin, Rudého práva, jako šéfredaktor časopisu Svět sovětů, ve druhé polovině 50. let byl ústředním ředitelem Československého státního filmu. V 70. a 80. letech působil na katedře české a slovenské literatury na své alma mater.
Jeho prvním románem vydaným časopisecky jsou Lidé z Poljany (1937), námět pro něj vytěžil ze své studentské cesty na Podkarpatskou Rus.
Prvním knižně vydaným románem je baladicky laděná próza Muži jdou v tmě (1946), příběh o tragickém osudu skupiny parašutistů, kteří přistáli na špatném místě. Za druhé světové války se odehrává i román Vesnice pod zemí (1949). Stěžejním dílem Jiřího Marka je román čerpající z historie jeho rodiny Můj strýc Odysseus (1974) o životní cestě svérázného majitele pohřebního ústavu v dobách rozkládající se habsburské monarchie. Podle tohoto románu vznikla i stejnojmenná rozhlasová četba. Největší popularitu Jiřímu Markovi ovšem přinesly detektivky z meziválečné Prahy sebrané do tří knížek - Panoptika starých kriminálních příběhů (1968), Panoptika hříšných lidí (1971) a Panoptika Města pražského (1979). Zásluhu na tom bezpochyby má i filmové zpracování řady těchto příběhů. Originální zápletky, nostalgická atmosféra první republiky, páni inspektoři a jejich galérka, osobitý humor – to všechno mají čtenáři, diváci i rozhlasoví posluchači na Markových pražských retrodetektivkách rádi. Všechny volně vycházejí ze skutečných případů, autora k jejich napsání inspirovaly soudničky novináře Františka Gela. Jiří Marek zemřel v Praze v roce 1994.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka