My tři králové jdeme k vám…

Tři králové a jejich znamení
Tři králové a jejich znamení

K+M+B 2016. Tyhle křídou napsané iniciály už během dneška ozdobí řadu míst. Tradice obchůzek tří králů je totiž na mnoha místech stále živá. Iniciály označují jména Tří králů (Kašpar, Melichar, Baltazar), podle jiného výkladu jsou zkratkou latinského „Christus mansionem benedicat“ (Bůh ať požehná tomuto příbytku).

Svátkem Tří králů (6. ledna) končí vánoční období a ve většině domácností se odstrojuje stromeček. Ale kdo vlastně byli tři králové? Podle středověké legendy (navazující na evangelium sv. Matouše) přišli „mudrci“ od východu v den, kdy se v Betlémě narodil Ježíšek. Přišli se poklonit dítěti a přinesli mu dary – zlato, kadidlo a myrhu. Křesťané si je představovali různě a jejich počet kolísal, až se ustálil na třech.

Den před svátkem Tří králů se dříve v kostele světila nejen křída, ale i voda. Lidé ji pili, aby se chránili před nemocemi. Hospodář nebo hospodyně s ní pak vykropil celý dům i hospodářství. Na Plzeňsku čeledín vykropil svěcenou vodou i pole, někde ji děvečka přidávala také do bečky na vrtění másla.

Tříkrálové věštby se svíčkami – do nebe nebo do pekla?


Tříkrálová sbírka
Každým rokem po celé republice probíhá dobročinná akce Tříkrálová sbírka organizovaná Charitou České republiky. Ve dnech 1. - 14. ledna můžete v řadě míst potkávat charitní koledníky v kostýmech tří králů. V návaznosti na starou lidovou tradici chodí od domu k domu a koledují i v ulicích. Výtěžek sbírky pak celoročně pomáhá těm, kteří pomoc potřebují.

Velmi rozšířené bývaly na Plzeňsku tříkrálové věštby, nejvíce ty, které předpovídaly lidský osud. Večer na Tři krále lidé zapalovali svíčky a sledovali, jak komu hoří. Komu svíčka shořela jako první, měl jako první zemřít. Navíc se sledoval i kouř, který ze shořelé svíčky vycházel. Pokud kouř stoupal, měl se člověk dostat do nebe. Pokud ale šel naopak dolů, nevěštilo to ani po smrti nic dobrého…

Podle zápisů Ladislava Lábka v Plzni na Tři krále odpoledne chodíval průvod z kostela na radnici, nesl sv. ostatky a vše bylo spojené s přáním šťastného roku. Účastnili se i zástupci jednotlivých cechů a hojně se užívalo zvláštních tzv. „koledních lístků“ opatřených rytinkami sv. tří králů. Chlapci přestrojení za tři krále obcházeli stavení a zpívali známou tříkrálovou koledu „My tři králové jdeme k vám, štěstí, zdraví vinšujem vám…“.

Zajímavý tříkrálový zvyk byl zapsaný na Přešticku v roce 1930 – dříve tam prý lidé věřili, že nesmažou-li se včas Kašpary (K+M+B), nebudou nést slepice. Pražský večerník v roce 1934 otiskl několik „kratochvilných“ tříkrálových perliček – mezi nimi i rozmarné povídání o tom, jak mlynáři četli iniciály K+M+B. Když si dříve lidé z mlynářů chtěli udělat legraci, říkali, že iniciály znamenají Každý – Mlynář - Bere. Potrefený mlynář si to ale nikdy nenechal líbit a posměváčky pokaždé trumfnul tím, že písmena se musejí číst dvakrát a to následovně: Každý – Mlynář – Blázen, Který – Málo – Bere!

Poslechněte si Špalíček lidových písní z Národopisného muzea Plzeňska věnovaný sv. Tří králů!

Literatura:
L. Lábek: Zvykosloví Plzeňska a přilehlých oblastí. Plzeň 1930, s. 7.
A. Šorm: Pražský večerník, 5. 1. 1934: Tříkrálová rozmarná směs.
J. Soukup: Pověrečné zvyky tříkrálové v XV. století, Národopisný věstník Českoslovanský, r. XXIV, Praha 1931, s. 15 – 21.
Š. Dvořák: Na Tři krále růženec a věštby. Český lid, r. XIX, s. 208.
Č. Zíbrt: Lístky rozdávané při koledních obchůzkách Tříkrálových. Český lid, r. XIV, Praha 1905, s. 199.