Na hradě Rabí byste v minulosti našli například zelený, nebo žlutý pokoj
Zřícenina hradu Rabí stojí ve stejnojmenném městě v okrese Klatovy. Impozantní hrad tyčící se v pošumavské krajině nabízí turistům nejen zajímavý výklad průvodců, ale i nezapomenutelný výhled do kraje, a to z tamní věže.
„Před námi se otevírá pohled nejen na celý hradní areál, ale i na blízké či vzdálenější okolí hradu,“ popsala na úvod výhledy z donjonu zástupkyně kastelána hradu Rabí Hana Rudová, která pokračovala výkladem o historii místa:
„Hrad byl s největší pravděpodobností založen v polovině 14. století, přičemž důvodů pro založení zde bylo několik. Jednak si tehdejší majitelé tohoto místa přáli postavit obytný dům, ale hrad měl chránit i obchodní stezku, která vedla mezi Sušicí a Horažďovicemi. Zároveň dole pod hradem protéká zlatonosná řeka Otava. Ke zkáze hradu došlo v první polovině 18. století, kdy zdejší panství držela knížata z Lamberka.“
Zelený mechový koberec
Dole pod hradní věží se rozprostírá krásně zelený mech: „Je to taková naše zajímavost. Úplně dole ve věži je speciální klima. Víceméně nikdy tam nesvítí slunce, na druhou stranu tam ale prší, takže mechorostům se tu opravdu velmi daří a vytváří zde takový zelený koberec,“ uvedla zástupkyně kastelána.
Věž v současnosti postrádá jak střechu, tak jedno patro. V minulosti měla vícero využití: „Záleží, ve které době bychom se v hradním areálu ocitli. Kdybychom tu byli v době založení hradu, plnila by tato vysoká věž všechny funkce – byla by místem, kde žili urození majitelé a jejich služebný personál, a zároveň by byla velmi silným obranným prvkem. Kdybychom se však po hradě procházeli po přestavbě z přelomu 15. a 16. století, sloužila by věž spíše jako strážní prvek,“ sdělila Hana Rudová.
Zajímavostí je, že hradní prostory měly v dávné minulosti barevnou výmalbu: „Víme, že se tady nacházel zelený, nebo třeba žlutý pokoj,“ dodala zástupkyně kastelána.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.