Na Šumavě roste další generace pstruha potočního

24. listopad 2011

Rybí líheň Borová Lada, která zajišťuje zarybňování rybářských revírů v Národním parku Šumava, ukončila letošní výtěry původní šumavské populace pstruha obecného, lidově řečeno potočáka. Správa Národního parku je už dva roky zařazena do národního programu jako vlastník genetického zdroje pstruha obecného .

Líheň chová původní a v šumavském ekosystému ryby žádoucího druhu a zajišťuje tak rovnováhu rybních společenstev.
V tocích NP Šumava se vyskytuje pstruh obecný, lipan podhorní, mník jednovousý, střevle potoční, vranka obecná a mihule potoční.


Letošní umělý výtěr pstruha potočního byl zahájen v polovině října a trval jeden měsíc, je umístěn v 15 aparátech a čítá na 150 tisíc jiker.
V průběhu šesti měsíců se z oplodněných jiker vylíhne plůdek a začátkem května bude vysazen do těch nejmenších přítoků řek, kde se přirozeně vytírá. Ročně se do přítoků čtyř rybářských revírů (Křemelná, Teplá Vltava, Řasnice a Studená Vltava) vysadí na 60 tisíc kusů plůdku pstruha

Zarybňovací plány u jednotlivých revírů počítají také s vysazením 1 600 kusů ročka lipana podhorního, 1 200 kusy ročka mníka jednovousého a s 1 400 kusy střevle potoční. Rybí líheň se nevěnuje jen svým revírům, ale produkuje i pro Český rybářský svaz, který hospodaří na revírech na hranicích NP Šumava v oblasti Vltavy a Otavy.


autor: Směna ČRo Plzeň
Spustit audio